Na první pohled může Malý Kosíř působit jako nenápadný výběžek Velkého Kosíře. Právě na jeho svazích se však potkává několik odlišných podob krajiny: suchá vřesoviště, travnaté stráně, pozůstatky těžby kamene, malé vodní plochy i dřevěná poutní kaple. Přírodní rezervace u Slatinic tak nabízí výlet, který není založený jen na jednom vyhlídkovém místě.
Suchomilná příroda na vápnitých svazích
Malý Kosíř je chráněn jako přírodní rezervace od roku 1993 a současně patří mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Samotná přírodní rezervace má podle údajů Olomouckého kraje rozlohu 8,05 hektaru. Leží na jednom ze tří široce zaoblených hřbetů Velkého Kosíře, v prostoru mezi Slatinicemi a Slatinkami.
Největší hodnotou území jsou evropská suchá vřesoviště, polopřirozené suché trávníky a křovinaté formace na vápnitých podkladech. Taková stanoviště působí ve zdejší zemědělské krajině jako malý ostrov odlišných podmínek. Daří se tu rostlinám, které potřebují slunné, teplé a spíše sušší prostředí. Lokalita je významná také výskytem vstavačovitých rostlin, zejména vstavače kukačky. Nejzajímavější botanickou podívanou lze očekávat v období jejich kvetení, jehož přesný termín se každý rok mění podle počasí.
Při návštěvě je dobré mít na paměti, že nejde o běžný park, ale o citlivé chráněné území. Návštěvníci by měli zůstávat na cestách, nevstupovat do porostů a nesbírat rostliny. Právě šetrný pohyb pomáhá zachovat zdejší mozaiku stanovišť i pro další sezony.
Od drobných lomů k tůním
Malý Kosíř má co nabídnout také milovníkům geologie. V terénu se zachovala série drobných opuštěných lomů a lůmků, v nichž se těžil kámen z takzvaných kosířských drob. Geologicky zajímavé výchozy odhalují také jílovité břidlice a další vrstvy hornin.
Po ukončení těžby zůstaly v některých sníženinách vodní tůně. Ty dnes nejsou jen připomínkou minulého využívání svahu, ale vytvářejí vhodné prostředí pro obojživelníky. Konkrétní živočichy však návštěvník nemusí při běžné procházce spatřit; jejich výskyt vychází z regionálních přírodovědných údajů a závisí na roční době i aktuálních podmínkách.
Dřevěná kaple na vrcholu
Vrchol Malého Kosíře dosahuje přibližně 317 metrů nad mořem. Stojí na něm dřevěná kaple svatého Antonína Paduánského, která vznikla v roce 2018. Slavnostně požehnána byla 23. června téhož roku. Otevřená poutní stavba podle projektu Petra Tomečka doplňuje přírodní charakter místa a vytváří tichý cíl krátké procházky.
Kaple není velkou historickou památkou v tradičním smyslu, její kouzlo spočívá spíše v umístění. Dřevěná konstrukce na vrcholu působí jako jednoduchý orientační bod v krajině a připomíná, že Malý Kosíř není pouze botanicky cenným územím, ale také místem, kam lidé míří za odpočinkem a zastavením.
Výlet ze Slatinic za výhledem
Nejvhodnějšími výchozími místy jsou Slatinice nebo Slatinky. Přes Malý Kosíř vede naučná stezka Velký Kosíř II, která spojuje vrchol Velkého Kosíře, Slatinky, Malý Kosíř a Slatinice. Celá trasa měří přibližně devět kilometrů, takže ji lze pojmout jako delší půldenní výlet.
Kousek pod vrcholem se nachází vyhlídkový altánek označovaný jako Navážka. Otevírá se od něj pohled na území Hané, které z vyvýšeného místa vynikne svou širokou, otevřenou krajinou. Malý Kosíř je přitom možné navštívit i jako kratší procházku ke kapli a vyhlídce, případně výlet spojit s návštěvou lázní ve Slatinicích, rozhledny na Velkém Kosíři nebo dalších míst v přírodním parku Velký Kosíř.
Protože lokalita nemá jednoznačnou poštovní adresu, je pro plánování praktičtější zvolit jako cíl Slatinice či Slatinky a dále pokračovat po značení naučné stezky. Před cestou se vyplatí ověřit aktuální stav značení a průchodnost trasy u místního turistického informačního centra nebo obce.