Na první pohled nenápadná vodní plocha mezi Kožichovicemi a Stříteží má za sebou pozoruhodný příběh. Přehrada Markovka, úředně vodní dílo Kožichovice, vznikla v 80. letech při budování silnice směrem k Jaderné elektrárně Dukovany. Její hlavní úloha byla vodohospodářská – sloužila jako zásobní a retenční nádrž na toku Markovka. Postupně se ale stala také místem, kam lidé mířili za odpočinkem u vody.
Nádrž spojená se silnicí k Dukovanům
Markovka leží na stejnojmenném potoce, pravostranném přítoku řeky Jihlavy. Potok pramení nedaleko Mastníku a po průtoku nádrží pokračuje územím Kožichovic. Vodní plocha zasahuje do katastrů Kožichovic a Stříteže u Třebíče, přičemž po hrázi vede silnice II/351 – důležité spojení z Třebíče směrem k Dukovanům.
Právě tato poloha dává místu neobvyklý charakter. Nejde o velkou přehradu s rozsáhlým rekreačním zázemím, ale o vodní dílo vložené do krajiny u frekventované komunikace. Hráz je přibližně 300 metrů dlouhá a podle podkladů z doby obnovy dosahuje výšky kolem 16 metrů. Celkový objem nádrže činí přibližně 715 000 metrů krychlových, zatímco předpokládaný objem zadržené vody po naplnění byl uváděn kolem 618 000 metrů krychlových.
Vypuštění a velká rekonstrukce
Výraznou kapitolou v historii Markovky se stal rok 2016, kdy byla nádrž vypuštěna. O dva roky později začala její rozsáhlá obnova. Práce se zaměřily na vtokový a výpustný objekt i bezpečnostní přeliv, tedy na části důležité pro bezpečný provoz a zvládání běžných i mimořádných průtoků. Z retenčního prostoru bylo zároveň odstraněno přibližně 2 000 metrů krychlových nánosů.
Rekonstrukce byla podle zveřejněných podkladů dokončena v roce 2019. Celkové náklady dosáhly zhruba 36,7 milionu korun, přičemž významnou část pokryla dotace Ministerstva zemědělství. Obnovená nádrž tak znovu získala svou vodohospodářskou funkci. Za běžných podmínek se měla naplnit přibližně za 180 dní, při povodni však může vodu zadržet během několika hodin. Právě v tom spočívá rozdíl mezi rekreační představou přehrady a skutečným účelem Markovky.
Rekreace ano, klasické koupaliště ne
Okolí nádrže může být zajímavou zastávkou při cestě mezi Třebíčí, Stříteží, Kožichovicemi a Dalešicemi. Vodní hladina, hráz a okolní krajina nabízejí prostor pro krátké zastavení a pozorování proměnlivé podoby místa. Markovka je připomínkou krajiny, v níž se potkávají technické stavby, zemědělské okolí a vodní režim menšího toku.
Je však dobré mít realistická očekávání. U nádrže není doloženo jednotné návštěvnické zázemí, recepce ani oficiální pláž. Také aktuální kvalita vody a případný hygienický monitoring nejsou v dostupných podkladech spolehlivě potvrzeny. O koupání proto nelze mluvit jako o garantované službě; vhodnější je vnímat Markovku jako vodohospodářskou lokalitu s rekreačním potenciálem.
Rybaření už není samozřejmostí
Starší informace o Markovce často zmiňují rybolov. Tento údaj je dnes nutné brát s rezervou. Vodní nádrž Kožichovice byla vyňata z rybářského revíru Markovka 1 a pravomocné soudní rozhodnutí potvrdilo, že zde neplatí běžná svazová rybářská povolenka. Návštěvníci by proto neměli přijet s představou, že mohou na hlavní nádrži bez dalšího lovit ryby.
Markovka tak zůstává především zajímavým dokladem toho, jak se v české krajině propojují různé veřejné zájmy. Nádrž vznikla kvůli vodohospodářskému využití v době budování dukovanské komunikace, později sloužila také rekreaci a po vypuštění prošla nákladnou obnovou. Při návštěvě je třeba respektovat silnici II/351, hráz, technické objekty a případné bezpečnostní značení. Konkrétní možnosti parkování a přístupu k vodě je vhodné ověřit přímo na místě.