V létě 1912 vyrazila z Prahy do krajiny u Lipnice nad Sázavou neobvyklá výprava. Skupina chlapců vedená Antonínem Benjaminem Svojsíkem mířila do Orlovských lesů, kde měl vzniknout první český skautský tábor. Dnes je toto místo spojováno především s Orlovskou myslivnou a s obcí Kejžlice, do jejíhož správního území lokalita patří.
Výprava nebyla jen výletem do přírody. Svojsík v ní prakticky zkoušel principy hnutí, s nimiž se krátce předtím seznámil v Anglii. Zkušenosti britského skautingu Roberta Baden-Powella přizpůsoboval českému prostředí a doplňoval je o prvky woodcraftu, táboření a silný vztah ke krajině.
Čtyři dny cesty s dvoukolákem
Na tábořiště se účastníci vydali z Prahy a cesta trvala přibližně čtyři dny. Vybavení vážící kolem 300 kilogramů vezli na dvoukoláku a celkem urazili více než 120 kilometrů. Dnešnímu návštěvníkovi může taková logistika připadat romantická, ve své době však znamenala především značnou fyzickou námahu a nutnost vystačit si s omezenými prostředky.
Prvního tábora se podle dostupných údajů účastnilo zhruba třináct až čtrnáct chlapců. Některé pozdější materiály uvádějí i vyšší počet, proto není vhodné tvrdit přesné číslo bez dalšího ověření. Jisté je, že šlo o malou skupinu Svojsíkových žáků, nikoli o hotovou organizaci s dlouhou tradicí.
Účastníci ještě neměli skautské kroje. České hnutí bylo teprve na začátku a tábor měl především ověřit, zda lze nový způsob výchovy přenést do domácích podmínek. Každodenní život v přírodě, samostatnost, práce ve skupině a odpovědnost za společné zázemí tu nebyly jen hesly, ale skutečnou náplní dne.
Myslivna, kde se připravoval program Junáka
Orlovská myslivna nesloužila pouze jako orientační bod v krajině. Svojsík ji využíval také jako zázemí pro přípravu skautských textů a programu. Podle místních historických podkladů zde vznikaly například texty Den v táboře a Český skaut. Místo se spojuje také s přípravou knihy Základy junáctví, u přesného rozsahu práce přímo v myslivně však prameny nejsou zcela jednotné.
Kniha Základy junáctví vyšla v roce 1912 a stala se jedním z důležitých základů českého skautského programu. Svojsík v ní hledal podobu hnutí, která by nebyla pouhou kopií britského vzoru. Skauting propojil s českou tradicí pobytu v přírodě, s woodcraftem a se symbolikou ohně. Právě v tomto období se začaly formovat myšlenky, z nichž později vyrostl Junák – český skaut. Samostatný spolek vznikl až 15. června 1914.
Lipnice jako orientační bod, Kejžlice jako správné místo
V popularizačních textech se první skautský tábor často popisuje jako místo u Lipnice nad Sázavou. Lipnice je skutečně významným orientačním bodem a výlet do jejího okolí lze s návštěvou tábořiště dobře spojit. Administrativně však Orlovská myslivna leží u obce Kejžlice v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Uváděna je na adrese Orlovy 38, Kejžlice.
Okolní lesy dnes působí klidně a nenápadně. Právě to je na místě působivé: zásadní okamžik českých dějin skautingu se neodehrál v monumentální budově, ale v krajině, kde bylo nutné postavit tábor, poradit si s vybavením a přizpůsobit denní program přírodním podmínkám.
Po stopách Svojsíka a Jiřího Wolkera
Orlovské lesy mají své místo také v literární paměti. Krajina a tábořiště jsou spojovány s pozdějšími návštěvami a tábořením básníka Jiřího Wolkera. Skautská historie se tu proto potkává s příběhem mladé české literatury a s deníkovými záznamy z pobytu v přírodě.
Na místě dnes najdete Orlovskou základnu v majetku humpoleckých skautů a Svojsíkovu pamětní desku, odhalenou v roce 1996. Nejde o běžně provozované muzeum s pravidelnou otevírací dobou. Základna je využívána spolkově, a proto je rozumné respektovat případná omezení vstupu a předem si ověřit možnost prohlídky interiéru.
Jak se k prvnímu tábořišti vydat
K lokalitě lze zamířit z Kejžlice po turisticky značených a lesních cestách. Jako orientační přístup se uvádí zelená turistická značka z Kejžlice. Na tábořišti se nachází ohniště, dřevěné lavičky a přístřešek, okolí však zůstává především přírodním lesním terénem. Hodí se proto pevná obuv a před cestou také ověření aktuálního stavu cest a značení.
Výlet může pokračovat k památníku Jiřího Wolkera nebo do nedaleké Lipnice nad Sázavou. Kdo sem přijde s vědomím zdejšího příběhu, neuvidí jen lesní základnu. Uvidí místo, kde se před více než stoletím z malého pokusu několika chlapců a jejich učitele začala rodit tradice českého skautingu.