Neobvyklostí srubu MO-S 24 Signál je jeho role v soustavě opevnění: těžký kulomet umístěný v pancéřové kopuli měl krýt také sousední srub MO-S 23, který stál před hlavní linií. Oba objekty souvisely s plánovanou dělostřeleckou tvrzí Orel. Signál tak nebyl jen samostatnou pevností, ale součástí promyšleného obranného celku na Hlučínsku.
Srub dokončili na podzim 1936
MO-S 24 je oboustranný izolovaný pěchotní srub třetího stupně odolnosti. Betonáž proběhla od 17. do 24. října 1936. V případě mobilizace měla objekt obsadit 38členná osádka Hraničářského pluku 4. Jeho úkolem bylo působit v obou směrech a palbou se zapojit do obrany linie.
Plánovaná výzbroj spojovala prostředky proti pěchotě i obrněné technice. Patřil k ní protitankový kanón ráže 4,7 centimetru spřažený s těžkým kulometem, další samostatné těžké kulomety a devíticentimetrový minomet. Právě kulomet v kopuli měl význam i pro sousední MO-S 23. Ten byl vysunut před linii v souvislosti s plánovanou tvrzí Orel, a Signál mu měl pomáhat krýt prostor.
Uvnitř se počítalo s dlouhým pobytem
Srub nebyl pouze souborem střeleckých stanovišť. V bojovém a týlovém patře se nacházely střelecké místnosti, velitelské a ubytovací prostory, filtrovna, strojovna dieselagregátu i sklady. K dispozici byla také studna hluboká 34 metrů. Díky vlastnímu zdroji vody a technickému zázemí mohl objekt fungovat jako samostatné obranné stanoviště.
Při návštěvě tak lze opevnění vnímat nejen jako mohutnou betonovou stavbu, ale také jako zařízení navržené pro život posádky v uzavřeném prostoru. Filtrovna, strojovna nebo zásoby měly stejně praktický význam jako zbraně: bez nich by osádka nemohla dlouhodobě plnit svůj úkol. Uspořádání jednotlivých částí zároveň ukazuje, jak se v pevnosti propojovala obrana, velení a běžný provoz.
Stopy po odstraněné výzbroji
Za německé okupace byly z objektu vytrženy pancéřové zvony i kopule. Původní vzhled proto dnes nelze číst jako celek, část konstrukce ale zůstala zachována. Střílny pro těžké kulomety a minomet připomínají, jak byla výzbroj rozmístěna. Kanónová střílna byla obnovena replikou a opravený zbytek muničního výtahu typu Vý-VIa se vrátil na původní místo.
Právě tyto detaily pomáhají představit si, jak se munice a zbraně v objektu obsluhovaly. Nejde o zachování všech původních prvků, ale o čitelné stopy, které vysvětlují technické řešení srubu i následky zásahů za okupace.
Na trase opevnění u Vřesiny
Signál leží u Vřesiny v Moravskoslezském kraji a je jedním z cílů Naučné stezky po linii československého opevnění na Hlučínsku. Zeleně značená trasa měří přibližně 6,5 kilometru. Vede od srubu MO-S 16 přes další objekty a Areál československého opevnění Hlučín-Darkovičky až k MO-S 24, takže nabízí širší pohled na různé části zdejší obranné linie.
Samotný srub je uváděn jako přístupný nepravidelně, zejména při klubových akcích. Pevná otevírací doba není spolehlivě doložena, proto je vhodné před cestou ověřit možnost prohlídky u Klubu vojenské historie Hraničářský pluk 4. Pro orientaci lze využít souřadnice 49.93348, 18.19360. Návštěvu je možné spojit s procházkou po stezce, která zasazuje Signál do souvislostí s dalšími objekty opevnění.