Jen málokteré místo v okolí Brna spojuje výrazný přírodní útvar, historii lesního hospodaření a nenápadnou památku tak těsně jako Myší díra. Úzká skalní rokle leží v závěru údolí Útěchovského potoka mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem. Cesta tudy prochází pod železniční tratí a pokračuje údolím směrem k Útěchovu.
Rokle vznikla působením vody ve skalnatém hřbetu. Původně měla být široká necelé dva metry, což vysvětluje její neobvyklé jméno. Později byla v souvislosti s budováním vozové cesty pro odvoz dřeva rozšířena. Přesto si zachovala sevřený charakter: po stranách cesty vystupují skály a dnem protéká drobný potok.
Skalní průchod v lesích nad Svitavou
Myší díra není rozlehlou soutěskou, kterou by návštěvník procházel dlouhé desítky minut. Její kouzlo spočívá spíše v náhlém kontrastu. Z běžné lesní cesty se během chvíle ocitnete v chladnějším a vlhčím prostoru sevřeném skalami. V rokli se podle místních turistických popisů déle drží sníh a led než v okolních částech údolí. Jde o charakteristický mikroklimatický jev, nikoli o přesně změřený údaj, v terénu je však atmosféra místa dobře patrná.
Soutěska je součástí přírodní rezervace Malužín, která chrání přirozená lesní společenstva na brněnské vyvřelině. Rezervace má rozlohu přibližně 55,5 hektaru a poprvé byla vyhlášena v roce 1976. K cenným rostlinám zdejších lesů patří brambořík evropský. Při návštěvě je proto důležité zůstávat na cestách a respektovat ochranný režim území.
Gangloffova cesta a muž, který měnil lesnictví
Myší dírou prochází dolní část Gangloffovy lesní cesty. Ta měří přibližně tři kilometry a vede údolím Útěchovského potoka směrem k brněnskému Útěchovu. Její dnešní podoba připomíná dobu, kdy lesní cesty nevznikaly jen pro výletníky, ale především kvůli péči o les a svozu dřeva.
Jméno cesta získala po Karlu Danielu Gangloffovi, lesníkovi, geometrovi a vynálezci. Gangloff žil v letech 1809 až 1879, působil jako lesmistr na rožmitálských arcibiskupských statcích a zabýval se pomůckami i stroji pro lesnictví, zeměměřictví a zpracování dřeva. Pro svou všestrannost bývá označován jako „český Archimédes“.
U železničního podjezdu poblíž Myší díry je ve skále osazena jeho pamětní deska. Vznikla z iniciativy docenta Gustava Artnera a instalována byla v roce 1929. Uvádí Gangloffovo jméno, letopočty jeho života a rok zhotovení. Samotnou Gangloffovu cestu podle dostupných podkladů vybudoval profesor Ferdinand Müller, odborník na hrazení bystřin a jeden ze zakladatelů brněnské lesnické fakulty.
Výlet s několika zastávkami
Nejjednodušší přístup vede z Bílovic nad Svitavou. Od místní sokolovny se pokračuje podél pravého břehu Svitavy směrem k Adamovu a u mostu přes řeku se odbočuje k rokli. Vyrazit lze také od železniční zastávky Babice nad Svitavou nebo z Útěchova, odkud vede Gangloffova cesta k Myší díře zhruba tři kilometry.
Výlet je možné spojit s dalšími místy v okolí. Nedaleko řeky Svitavy se nachází památník pěti letců Československé armády, kteří zahynuli při letecké havárii 25. září 1951. Tento památník však neleží u Gangloffovy desky – ta se nachází za železniční tratí na skále u podjezdu.
Parkování přímo u rokle není vhodné plánovat jako jistotu. Praktičtější je nechat auto v Bílovicích, Útěchově nebo na vhodném místě u lesních cest a zbytek dojít pěšky. Gangloffova cesta není v celé délce značená jako turistická trasa. Po dešti může být její dolní část hůře sjízdná, a cyklisté proto ocení spíše horské či trekingové kolo než silniční speciál.
Myší díra je krátkým cílem, který se vyplatí navštívit pomalu. Stačí několik skal, potok a lesní cesta, aby se před návštěvníkem otevřel příběh zdejší krajiny i lidí, kteří ji po generace poznávali, měřili a hospodářsky využívali.