Boží Dar bude od 20. do 27. září 2026 jedním z hlavních center festivalu Eurorando. Evropská turistická akce se koná jednou za pět let a tentokrát zamíří do česko-německého pohraničí Krušných hor. Vedle Božího Daru se program soustředí také v Loučné pod Klínovcem a saském Oberwiesenthalu.
Hlavním tématem je hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, který je od roku 2019 zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Krajina kolem Božího Daru tak nabídne výletníkům neobvyklé spojení náhorní přírody, rašelinišť, zaniklých sídel a stop po těžbě cínu, železa a mědi.
Dvě hlavní trasy z Božího Daru
Pro návštěvníky, kteří chtějí poznat okolí pěšky, připravili pořadatelé přibližně 50 individuálně značených tras. Dvě z nich začínají přímo na Božím Daru a patří k nejzajímavějším možnostem, jak se vydat po stopách zdejší hornické minulosti.
Trasa číslo 25 „Po stopách horníků do štoly Johannes“ měří 13,5 kilometru a překonává převýšení 220 metrů. Je označena jako vysoce náročná. Z Božího Daru vede po Ježíškově cestě a přes saský Tellerhäuser Kaffenberskou cestou ke štole Johannes. Zpět se turisté vracejí kolem Božídarského rašeliniště.
Výprava spojuje několik výrazných míst v jediný den: Vlastivědné muzeum Boží Dar, rodinnou Ježíškovu cestu, historický důl a chráněnou horskou krajinu. Štola Johannes leží v revíru Zlatý Kopec–Kaff a patří k mimořádně zachovaným hornickým památkám Krušnohoří. Veřejnosti je přístupná od roku 2015. Její prohlídku je nutné rezervovat předem podle aktuálních termínů.
Trasa číslo 26 „Majestátní náhorní planiny Krušných hor“ je ještě delší. Měří 18,6 kilometru, má převýšení 200 metrů a také vyžaduje dobrou kondici. Vede přes Ježíškovu cestu k začátku Blatenského příkopu, pokračuje kolem Ryžovny, památníku bývalého kostela svatého Václava, čedičového lomu Hřebečná a Mrtvého rybníka. Návrat na Boží Dar vede přes Božídarský Špičák a rašeliniště.
Od hornického města k rašeliništi
Boží Dar vyrostl jako hornické město a hornickou minulost připomíná dodnes. Privilegium svobodného horního města získal 6. června 1546. Za návštěvu stojí kostel svaté Anny i pozdně klasicistní radnice. Kostel byl v barokní podobě dokončen roku 1772 a po období poválečného chátrání se dočkal znovuvysvěcení v roce 1990.
Výraznou přírodní dominantou je Božídarský Špičák, vysoký 1 115 metrů. V jeho okolí se rozkládá Božídarské rašeliniště. Naučná stezka měří 3,2 kilometru a vede kolem dvanácti informačních tabulí. Návštěvníky seznamuje s cennými rostlinami a živočichy horského rašeliniště. Při procházce je třeba držet se vyznačené trasy a respektovat ochranný režim území.
Jiný typ technické památky představuje Blatenský vodní příkop. Přibližně dvanáct kilometrů dlouhé dílo vzniklo v 16. století, aby přivádělo vodu k hornickým provozům. Podél příkopu vede naučná stezka a jeho trasa je připomínkou toho, jak výrazně těžba proměnila zdejší krajinu.
Program na náměstí i přes hranici
Slavnostní zahájení Euroranda se uskuteční na Božím Daru v neděli 20. září od 17 hodin. Součástí festivalu budou skupinové túry s průvodcem, autobusové výlety, výstavy, koncerty, regionální trh i ochutnávky místní kuchyně. V samotném městě se počítá také s venkovní výstavou v parku u kostela svaté Anny a prohlídkami kostela s audioprůvodcem.
Významným okamžikem bude sobota 26. září. Ve 13 hodin má být u hranice poblíž bodu P2 odhaleno Kamenné srdce Evropy, mohyla sestavená z kamenů přivezených účastníky z jejich domovů. Po festivalu má v Krušných horách zůstat jako trvalá připomínka společné akce. O půl druhé na ni naváže přibližně tříkilometrový průvod do Oberwiesenthalu.
Právě přeshraniční rozměr dává festivalu zvláštní atmosféru. Trasy vedou mezi českými a saskými obcemi, hornické dědictví je společné a hranice tu v krajině často působí méně výrazně než v mapě.
Na co myslet před cestou
Trasy 25 a 26 jsou určeny zkušenějším turistům. Na delší výpravy se hodí pevná obuv, oblečení do proměnlivého horského počasí a dostatek času. Rodiny s dětmi mohou zvolit Ježíškovu cestu, která začíná u infocentra a nabízí dva okruhy dlouhé přibližně 5,6 a 12,9 kilometru, nebo kratší naučnou stezku rašeliništěm.
Do štoly Johannes se chodí v chladném a vlhkém prostředí. Základní prohlídka trvá zhruba hodinu a půl až dvě hodiny, delší varianta zahrnuje žebříky, nízkou chodbu a výstup šachtou. Rezervace je nutná. Festivalová vstupenka se podle aktuálních údajů prodává elektronicky a zahrnuje také možnost rezervovat vybrané túry a využít doprovodný program. Před cestou je vhodné ověřit nejnovější časy, kapacity a podmínky na oficiálních stránkách akce.