Na Petříně se známá rozhledna, upravené sady a výhledy na Prahu setkávají s nenápadnou sakrální památkou. Kaple Božího hrobu stojí v horní části kopce, nedaleko rozhledny, Zrcadlového bludiště a kostela svatého Vavřince. Přestože svou velikostí snadno zanikne v okolním parku, představuje důležitý závěr historické petřínské křížové cesty.
Malý Boží hrob uprostřed Petřína
Kaple vznikla ve 30. letech 18. století, nejčastěji se uvádí rozmezí let 1736 až 1738. Byla součástí barokně komponovaného poutního areálu, jehož hlavními prvky byly kostel svatého Vavřince, kaple Kalvárie a soustava zastavení křížové cesty. Stavba se inspirovala tradiční podobou Božího hrobu v Jeruzalémě, jednoho z nejvýznamnějších míst křesťanské poutní tradice.
Nejde tedy jen o samostatně stojící kapličku v parku. Její význam vynikne teprve ve spojení s celým Petřínem, který byl po staletí vnímán jako duchovní i symbolická krajina. Barokní poutníci zde mohli projít cestu připomínající poslední události Kristova života a dojít až k místu, jež představovalo jeho uložení do hrobu.
Čtrnácté zastavení historické cesty
Petřínská křížová cesta má čtrnáct zastavení a kaple Božího hrobu je jejím posledním bodem. Dnešní edikulové kaple podél trasy pocházejí z roku 1836 a nahradily starší barokní zastavení. Pašijové výjevy, které je doplňují, vznikaly v letech 1837 až 1838 podle kreseb Josefa Führicha.
Kaple samotná má jednoduchý obdélný půdorys a pultovou střechu. Průčelí zvýrazňuje portál se segmentovým obloukem a dvojice pilastrů. Na první pohled může stavba působit stroze, uvnitř však ukrývá několik pozoruhodných detailů. K nejvýraznějším patří pískovcová socha ležícího Krista, která připomíná biblický výjev ukládání do hrobu.
Na čelní straně se nachází také zmenšenina čtrnáctého zastavení s obrazem Kladení Krista do hrobu. Původní reliéf s německým nápisem byl později přemístěn na vnitřní severní stěnu. I tak zůstává v prostoru patrná vazba mezi kaplí a celou trasou křížové cesty.
Obnova, která vrátila kapli původní výraz
Drobné historické stavby v parcích často zápasí s vlhkostí, výkyvy počasí i náročnou údržbou. Kaple Božího hrobu prošla obnovou, která byla dokončena kolem roku 2018. Součástí prací bylo odvlhčení zdiva pomocí odvětrávacího kanálu a ošetření dochovaných uměleckořemeslných prvků.
Restaurátoři se věnovali také iluzivní výmalbě interiéru a ornamentální výzdobě fasády. Obnovy se dočkal i baldachýn nad polygonálním závěrem kaple. Postup měl respektovat poslední dochovanou povrchovou úpravu a zároveň zlepšit mikroklima uvnitř stavby. Oprava byla součástí širší revitalizace parku u Petřínské rozhledny, a kaple se tak znovu lépe začlenila do prostředí, v němž po staletí stojí.
Petřínská památka ve stínu rozhledny
Petřínské sady dnes zabírají přibližně 2,5 hektaru a nabízejí síť pěšin, lavičky, vyhlídky i řadu známých návštěvnických míst. Jejich dnešní zahradní podoba se utvářela především od 19. století. Výraznou proměnu přinesla také výstavba Petřínské rozhledny v roce 1891, která se stala symbolem celého kopce.
Kaple Božího hrobu však připomíná starší a tišší vrstvu Petřína. Kdo se vydá po trase křížové cesty a věnuje pozornost drobným stavbám mezi stromy, může si zdejší kopec prohlédnout jinak než jen jako místo výhledu na Prahu. Historický celek tvořený kaplí, kostelem svatého Vavřince, kaplí Kalvárie a jednotlivými zastaveními nabízí spojení barokní zbožnosti, umění a promyšlené krajinné kompozice.
Samotná kaple nemá běžně uváděnou samostatnou návštěvní dobu ani pravidelný režim prohlídek. Nejlépe ji proto poznáte zvenčí jako součást veřejně přístupného parku. Návštěvu lze spojit s procházkou po křížové cestě, výstupem k rozhledně a zastavením u nedalekého kostela svatého Vavřince. Právě v této kombinaci spočívá její kouzlo: nenápadná stavba není cílem výletu sama o sobě, ale klidným vyvrcholením jedné z nejzajímavějších historických tras na pražském Petříně.