Kaple Panny Marie Bolestné stojí na návrší Marta nad Frymburkem, odkud se otevírá pohled na městys, Lipno i šumavské vrcholy. Výlet sem spojuje krátkou cestu do kopce s pozoruhodnou sakrální památkou: ke kapli vede křížová cesta tvořená čtrnácti žulovými zastaveními. Za příznivé viditelnosti lze v dálce zahlédnout také Alpy.
Poutní místo na výšině nad městysem
Marta, v minulosti označovaná německým jménem Marterberg, leží v Lučské hornatině na západní rozsoše vrchu Kaliště. Vrchol návrší dosahuje přibližně 830 metrů nad mořem. Kapli se říká také Vysoká muka, německy Hohen Marter. Název Marta tak označuje samotnou výšinu, zatímco kaple je zasvěcena Panně Marii Bolestné.
Dnešní stavbě předcházela menší kaple se sochou Ukřižovaného. Její majitel Bartoloměj Mugrauer odkázal na vybudování nové kaple 800 zlatých. Na stavbu přispěli také farníci a premonstrátský klášter ve Schläglu. Práce podle plánu frymburského mistra Ondřeje Wagnera začaly v červenci 1897 a nová kaple byla dokončena a vysvěcena v říjnu následujícího roku.
Kaple s příběhem řemeslníků
Kaple měla půdorys zhruba šest krát osm metrů a nad střechou malou věžičku. Uvnitř stála skupina tří soch s Ukřižovaným uprostřed. Sochy pořídili v tyrolském Grödenu, interiér doplňovaly také obrázky křížové cesty malované na skle. Nejde tedy jen o stavbu zasazenou do krajiny, ale i o místo, jehož podobu vytvářely podněty a dary z různých částí tehdejšího regionu.
Podobně pestrý příběh má i venkovní křížová cesta. Její vznik podpořil lipenský statkář Adalbert Donauer darem 600 zlatých a o její zřízení se v roce 1894 zasloužil kaplan Isfried Hilber. Žulová zastavení zpracoval kameník Jordán Wiltschko z Hořic, obrazy namaloval Hunčl z Lince. Křížová cesta tak připomíná nejen náboženskou tradici, ale také společné úsilí lidí, kteří do její podoby vložili prostředky i řemeslnou práci.
Krajina, kterou proměnilo Lipno
Původní trasa křížové cesty začínala u frymburského hřbitova. Ten později zatopila Lipenská přehrada, jejíž zvýšená hladina od roku 1959 zasahuje k západním svahům Marty. Dnešní návštěvník tak prochází krajinou, jejíž okolí se během několika desetiletí výrazně proměnilo. Přehrada je součástí výhledu, ale také připomínkou toho, že některé původní cesty a místa zůstaly pod její hladinou.
Kaple i křížová cesta časem chátraly. Po roce 1992 se začalo s jejich obnovou, na níž se podílel městys Frymburk i bývalí němečtí farníci. Obnovený areál byl znovu vysvěcen v roce 2000. Kaple je dnes majetkem městyse a její zachování dává poutnímu místu možnost dál sloužit nejen místním, ale i lidem, kteří Frymburk poznávají pěšky.
Vycházka za výhledy
Na Martu se lze vydat z frymburského náměstí po pěší a cyklistické stezce a pokračovat vzhůru po křížové cestě. Turistické informace uvádějí orientační délku vycházky dvě hodiny; údaj není přesněji vymezen, proto je vhodné počítat s rezervou na zastávky i návrat. Lokalita je popisována jako přístupná po celý rok, před cestou však záleží na počasí a aktuálním stavu stezek.
Od kaple se nabízí pohled na Frymburk, poloostrov vybíhající do Lipna i na Plechý; za dobrých podmínek také na Smrčinu a vzdálené Alpy. U kaple je studánka. Marta je tak příjemným cílem pro ty, kdo chtějí spojit nenáročný výlet s poznáním místní historie a odměnit se rozhledem, který se s měnící se viditelností pokaždé trochu proměňuje.