Jen několik měsíců po kolaudaci se v roce 1916 protrhla hráz přehrady na Bílé Desné. Během zhruba hodiny a půl vznikla v sypané hrázi trhlina široká přibližně 40 metrů a přívalová vlna se vydala údolím. Dnes je místo tiché, zasněžené a přístupné pěšky – nejpůsobivěji na sněžnicích.
Protržená přehrada leží v katastru Albrechtic v Jizerských horách, v Libereckém kraji. Výlet k ní není jen procházkou zimním lesem. U cíle čekají pozůstatky někdejšího vodního díla, informační panely, naučná stezka i pietní místo věnované obětem katastrofy.
Z Mariánské Hory lesem až k přehradě
Nejkonkrétnější nástup pro výlet na sněžnicích vede z Albrechtic, z místní části Mariánská Hora. Trasa začíná u rozcestníku poblíž Mariánských schodů a je označena štítky s motivem sněžnic. K Protržené přehradě je to podle obecních údajů přibližně 3,7 kilometru po značené cestě.
V zimě se charakter výletu mění podle množství a kvality sněhu. Sněžnice pomohou v hlubší vrstvě, na zledovatělých nebo ušlapaných úsecích je ale stále důležitá opatrnost. Výletníci mohou využít také přístupy z Desné, případně od přehrady Souš. Z Desné měří pěší úsek rovněž asi 3,7 kilometru, od Souše je třeba počítat přibližně se čtyřmi kilometry.
Pro některé návštěvníky je vhodný kratší výlet tam a zpět, jiní mohou zvolit delší okruh. Materiály k zimním trasám počítají s variantami dlouhými zhruba 6 až 10 kilometrů a s časem kolem čtyř až pěti hodin. Nabídka půjčení sněžnic se může měnit, proto je dobré ověřit aktuální možnosti ještě před cestou.
Vodní dílo, které zmizelo během chvíle
Přehrada byla projektována profesorem Intzem z Cách. Stavět se začalo v roce 1911 a dílo bylo dokončeno v roce 1915. Mělo objem přibližně 400 000 kubických metrů, plochu 8,4 hektaru a hráz dlouhou 172,8 metru. Největší hloubka dosahovala 17,5 metru.
Ke katastrofě došlo 18. září 1916, asi deset měsíců po kolaudaci. První průsak byl zaznamenán kolem půl čtvrté odpoledne, poté se situace rychle zhoršila. Přívalová voda zasáhla údolí Bílé Desné a způsobila rozsáhlé škody. Oficiální historie obce uvádí 65 obětí; v některých starších pramenech se objevují i odlišné údaje.
Z původní přehrady se dochovala především šoupátková věž v místě protržení a odvodňovací koryto. Právě jejich přítomnost v zimní krajině vytváří silný kontrast: kolem leží klidný les, zatímco kovové a kamenné pozůstatky připomínají událost, která během krátké doby změnila celé údolí.
Stezka, pomník a místo pro zastavení
Areál byl v letech 2014 až 2016 upraven. Přibyl nový dřevěný most přes Bílou Desnou a občerstvovací bouda v místě někdejší Krämerovy boudy. Návštěvníci tu najdou také pomník obětem, informační panely a přibližně kilometrovou naučnou stezku se šesti zastaveními.
V zimě může být část prvků překryta sněhem, přesto má areál své kouzlo. Dřevěná lávka, bílé břehy a tiché odvodňovací koryto vytvářejí prostor, kde se vyplatí zpomalit. Nejde o místo určené k rychlému odškrtnutí cíle, ale k pochopení toho, co se zde stalo a jak krajinu poznamenala lidská stavba.
Co si připravit na zimní cestu
Automobilem se až k přehradě dojet nedá. Parkovat lze podle zvolené trasy v Mariánské Hoře, v Desné u bývalé úpravny vody nebo u přehrady Souš. U parkoviště v Mariánské Hoře obec uvádí přibližně 17 až 20 míst, kapacita však nemusí být v zimě vždy dostačující.
Základem výbavy jsou pevné nepromokavé boty, teplé vrstvené oblečení, rukavice a turistické hole. Hodí se také čelovka, protože zimní den rychle končí. Před odchodem je vhodné ověřit sněhové podmínky, průchodnost trasy, možnosti parkování i provoz občerstvení.
U zbytků hráze je třeba respektovat značení a nevstupovat na nestabilní konstrukce. Protržená přehrada je technickou i přírodní památkou a její atmosféra stojí právě na spojení historie, krajiny a respektu k místu.