Přehrada, která vydržela necelý rok
Na první pohled působí Protržená přehrada Desná jako klidné místo v jizerskohorském lese. Dochované části hráze, šoupátková věž a odvodňovací koryto však připomínají událost, která 18. září 1916 změnila život v údolí Bílé Desné i v nedaleké Desné. Přehrada tehdy nebyla starou stavbou na konci své životnosti. Dokončena byla v roce 1915 a zkolaudována teprve v listopadu téhož roku.
Vodní dílo vznikalo jako součást širšího systému, jehož úkolem bylo omezovat povodňové nebezpečí v podhůří Jizerských hor. Sypaná hráz měla podle údajů obce délku koruny 172,8 metru, u paty byla široká 54 metrů a zadržovala nádrž o objemu přibližně 400 000 metrů krychlových. Její největší hloubka dosahovala 17,5 metru.
Od prvního průsaku k ničivé vlně
První známky problému se objevily 18. září odpoledne. Kolem půl čtvrté byl zaznamenán průsak vody. Přibližně v 16:15 se začala propadat dlažba na návodní straně hráze. Asi o půl hodiny později vznikla v tělese průrva široká zhruba 40 metrů a voda se prudce vydala údolím.
Přívalová vlna s sebou strhla dřevo z nedaleké pily, vyvrácené stromy a další materiál. Trosky ničily domy a zaplavovaly údolí, nejhůře byla zasažena Desná. Rozsah tragédie připomíná pomník v areálu. Počet obětí se v dostupných materiálech liší: uvádí se 65 i 67 mrtvých. Novější obecní údaje a informace Lesů České republiky pracují s číslem 67 a dodávají, že devět obětí se nepodařilo identifikovat.
Nešlo jen o nekvalitní zeminu
Po havárii se dlouho předpokládalo, že příčinou bylo použití nevhodného materiálu nebo nedostatečné zhutnění hráze. Pozdější odborné posouzení z roku 1996 ale tento výklad zpochybnilo. Podle studie SG Geotechniky odpovídal použitý materiál i tehdejším možnostem hutnění.
Za rozhodující problém označilo odborné hodnocení vnitřní erozi pod hrází, případně v místě styku podloží, hráze a výpustní štoly. Údolní dno tvořily hluboce zvětralé a místy stlačitelné vrstvy. Hráz tak nebyla dostatečně založena na pevném podkladu. Katastrofa se stala varováním, že bezpečnost sypaného vodního díla nezávisí pouze na vlastnostech zeminy, ale také na důkladném poznání geologických poměrů a správném založení stavby.
Co návštěvník uvidí dnes
Přehrada už obnovena nebyla. Z původního díla se dochovalo především torzo hráze, šoupátková věž, odvodňovací koryto a další části konstrukce. Pietní charakter místa podtrhuje pomník obětí. Informační panely vysvětlují průběh havárie i technické souvislosti, vyhlídková místa umožňují prohlédnout si pozůstatky stavby a přes Bílou Desnou vede lávka. Součástí areálu je také dřevěná turistická útulna.
K úpravě lokality došlo v roce 2016 při stém výročí katastrofy. Lesy České republiky a Povodí Labe obnovily chodníky, doplnily vyhlídky a upravily některé části hráze tak, aby byl její původní tvar a konstrukce pro návštěvníky srozumitelnější. Cesta k památce je navíc doplněna dvanácti dřevěnými sochami.
Pěšky lesem Jizerských hor
Protržená přehrada není místem, kam lze přijet autem až k areálu. Z Mariánské Hory v Albrechticích v Jizerských horách vede značená pěší trasa dlouhá přibližně 3,7 kilometru. Stejně dlouhý přístup je možný také z části Desná I. Další cesta vede od přehrady Souš: nejprve zhruba tři kilometry podél vody a poté přibližně kilometr po turisticky značené cestě.
Výlet je potřeba plánovat jako putování horským terénem. Povrch může být nerovný a počasí se v Jizerských horách rychle mění. Samotný areál je zároveň pietním místem, proto si zaslouží klidné a ohleduplné chování.
Protržená přehrada spojuje technickou památku, příběh lidské tragédie a působivou krajinu. V září 2026 si obec Albrechtice v Jizerských horách připomene 110. výročí katastrofy vzpomínkovou akcí plánovanou na 19. září. Její aktuální program a podmínky návštěvy je vhodné před cestou ověřit.