Dějiny, které nejsou jen české nebo německé
Stálá expozice Naši Němci v dnešním Oblastním muzeu v Ústí nad Labem zabírá 22 výstavních sálů. Jejím tématem jsou dějiny a kultura německy mluvícího obyvatelstva českých zemí od raného středověku až do 20. století. Nejde tedy pouze o regionální dějiny Ústí ani o připomínku poválečného odsunu. Výstava ukazuje, že německy mluvící obyvatelé byli po staletí nedílnou součástí společenského, hospodářského a kulturního vývoje českých zemí.
Právě v tom spočívá její největší přínos. Návštěvník se setká s panovníky, reformací, náboženskými proměnami i revolučním rokem 1848, ale také s měšťany, řemeslníky, průmyslníky, sportovci a rodinami. Citlivá témata 20. století jsou zasazena do širšího historického kontextu a neoddělují se od dlouhého příběhu soužití, spolupráce i konfliktů.
Od Karla IV. k průmyslovému Ústí
Jednotlivé části expozice připomínají dobu Karla IV., reformy Josefa II., habsburské panovníky na českém trůně, biedermeier, český zemský sněm i průmyslový rozvoj. Nechybí ani česko-německé vztahy v průběhu 20. století. Ústí nad Labem přitom není náhodným místem: jeho německá městská, průmyslová a kulturní minulost dává celému tématu konkrétní regionální rozměr.
Výklad není postavený pouze na datech a popiscích. Historické exponáty doplňují umělecká díla starých mistrů i německých modernistů, středověké rukopisy, vzácné tisky a dopisy Franze Kafky a Maxe Broda. Multimediální prvky, animace, vizualizace a digitální mapy pomáhají sledovat proměny prostoru i společnosti bez toho, aby se návštěva změnila v pouhou chronologickou přehlídku.
Barikáda, salon, hospoda i stolní fotbal
Silnou stránkou výstavy jsou scénické instalace, které velké dějiny přibližují prostřednictvím známých situací. Návštěvníci procházejí například barokním procesím k Janu Nepomuckému, ocitnou se u revoluční barikády nebo v měšťanském salonu. Jiná část připomíná hospodu v Lokti nad Ohří či pražskou kavárnu. Nejde jen o dekorace: každé prostředí otevírá pohled na jiný způsob života, společenské vztahy a dobovou kulturu.
Zábavnější, ale zároveň výmluvný je stolní fotbal připomínající zápas pražského DFC Prag proti Teplitzer Fußball-Klub z 19. května 1935. Sport zde funguje jako doklad toho, že česko-německé dějiny se odehrávaly také na hřištích a v klubech, nejen v parlamentech a úřadech. Podobně projekce rodinných filmů z funkcionalistické vily přibližuje soukromý život a atmosféru 20. století.
Expozice připomíná řadu osobností, které překročily hranice regionů i oborů. Patří mezi ně Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Bertha von Suttnerová, manželé Carl a Gerta Coriovi, fyzik Peter Grünberg nebo ústecký rodák Heinz Edelmann, výtvarník spojený s animovaným filmem Žlutá ponorka. Vedle literatury a umění se tak otevírají témata vědy, techniky i moderní vizuální kultury.
Stopy každodennosti a lidové kultury
Cenným souborem je takzvaná Blumentrittova sbírka kreseb lidového nábytku. Ve 30. letech 20. století němečtí učitelé a žáci zaznamenávali ornamenty ze skříní, truhel, postelí a kolébek v německých obcích českých zemí. Kresby dnes představují důležitý etnografický materiál a připomínají, že kulturní dědictví se neskrývá jen v reprezentativních stavbách a slavných obrazech, ale také v předmětech každodenní potřeby.
Na vzniku expozice se podílelo Collegium Bohemicum ve spolupráci s ústeckým muzeem a týmem českých, německých a rakouských historiků a muzejníků. Slavnostně byla otevřena 18. listopadu 2021. Projekt tak není pouze muzejní instalací, ale také výsledkem dlouhodobé odborné práce a snahy představit společnou minulost z více perspektiv.
Pro návštěvu i hlubší poznání
Budova na křižovatce Masarykovy a Brněnské ulice původně sloužila jako německá, později česká škola. Po rekonstrukci dokončené v roce 2011 nabízí více než 2 000 metrů čtverečních výstavních ploch a velkou část z nich zaplňuje právě expozice Naši Němci. V některých starších materiálech se ještě objevuje název Muzeum města Ústí nad Labem; dnes jde o Oblastní muzeum v Ústí nad Labem.
Výstavu lze projít samostatně, případně využít komentované prohlídky Collegia Bohemica. Základní prohlídka trvá přibližně 90 minut a pro školy či skupiny je možné domluvit tematické programy zaměřené například na nejstarší dějiny, Karla IV., reformy Josefa II., průmyslovou revoluci nebo období let 1918 až 1946. Aktuální doprovodné výstavy a programy se mohou měnit; v poslední době expozici doplnily například prezentace svaté Barbory nebo výstava Krakonoš–Rübezahl.
Muzeum najdete na adrese Brněnská 1000/1a, Ústí nad Labem. Collegium Bohemicum uvádí návštěvní dobu od úterý do neděle mezi 9. a 18. hodinou, před cestou je však vhodné ověřit aktuální režim muzea. V budově je také muzejní kavárna a další výstavní prostory.