Právě z oken Novoměstské radnice v létě roku 1419 vypadli purkmistr, dva konšelé a několik měšťanů. První pražská defenestrace se stala jedním ze symbolických začátků husitské revoluce. O několik desetiletí později, v roce 1483, se na stejném místě odehrála také druhá pražská defenestrace. Komentovaná prohlídka ukazuje, že za těmito známými událostmi stojí mnohem pestřejší historie celé stavby.
Od městské správy k „Pražské bastile“
Novoměstská radnice souvisí se založením Nového Města pražského Karlem IV. v roce 1348. V písemných pramenech je doložena ve druhé polovině 14. století, přesný rok nejstarší zmínky se však v různých podkladech liší. Po staletí sloužila jako správní centrum Nového Města. Tento účel ztratila roku 1784, kdy došlo ke spojení pražských měst.
Poté se z radnice stal zemský trestní soud a věznice, pro kterou se vžilo označení Pražská bastila. Nejde o přesnou kopii slavné pařížské věznice, ale o připomínku období, kdy se z reprezentativního městského domu stal také prostor spojený s výkonem trestu.
Co se během prohlídky otevírá
Trasa vede přes části objektu, které běžný návštěvník nemusí při samostatné návštěvě spatřit. Začíná ve foyer a pokračuje do Mázhausu, jedné z největších dochovaných nesakrálních prostor vrcholné gotiky v Čechách. Gotická sloupová síň má kamennou podlahu, klenbu a na stěnách pozůstatky starších kreseb.
Následuje Konšelský salonek s původním malovaným dřevěným stropem, Šatlava a Velký sál s nástěnnými malbami. Součástí trasy je rovněž barokní kaple Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava. Původně gotický prostor byl přestavěn v roce 1722 a dochovala se v něm například klenba s freskou alegorie Práva a Spravedlnosti.
Historii domu i okolního Karlova náměstí přibližuje stálá expozice v bývalém bytě věžníka. Právě věžník měl v minulosti důležitou úlohu: věž od 15. století sloužila jako protipožární strážnice pro Nové Město a hlásný z ní později také vytruboval hodiny.
221 schodů na ochoz
Dominantní věž byla dokončena v roce 1456 a měří téměř 70 metrů. Na její ochoz vede 221 schodů, výtah zde není. Odměnou je pohled na Nové Město a při dobré viditelnosti také směrem k Pražskému hradu. Výstup proto není bezbariérový a vyžaduje určitou fyzickou zdatnost.
Na věži lze najít i méně nápadné doklady jejího někdejšího provozu. Na východní straně se dochoval fragment řetězu, jímž se v noci uzavírala ulice kvůli dodržování nočního klidu. Od roku 1760 je ve věži zasazen také český neboli pražský loket, historický etalon délkové míry.
Věž byla po požáru způsobeném úderem blesku v červenci 1559 renesančně upravena, mimo jiné v letech 1559 až 1561 Bonifácem Wolmutem. I díky těmto proměnám dnes radnice působí jako vrstevnatý celek, v němž se potkává gotika, renesance i baroko.
Termíny prohlídek v roce 2026
Program pro rok 2026 nabízí dopolední prohlídky od února do listopadu a zvláštní termíny při západu slunce. Dopolední začátky v 10 hodin jsou naplánovány například na 13. září, 18. října a 15. listopadu. Podvečerní prohlídky pokračují 7. a 21. září, 5. a 26. října a 9. listopadu; přesný čas se mění podle toho, kdy slunce zapadá.
Prohlídka trvá přibližně hodinu a výklad je koncipován tak, aby zaujal i děti. Věž je v zimě uzavřena a v roce 2026 se otevírá 20. března. U únorových a březnových termínů proto nemusí být výstup na ochoz kvůli počasí možný. Pořadatel v takovém případě umožňuje pozdější návštěvu věže v sezoně.
Rezervace je nutná
Na prohlídku je potřeba přihlásit se nejméně tři pracovní dny předem e-mailem a počkat na potvrzení pořadatele. Uvádí se jméno, kontakt, počet účastníků, termín a čas. Prohlídka se koná při účasti alespoň osmi osob a kapacita je nejvýše 20 návštěvníků.
Jednotné vstupné činí 180 korun, přičemž v ceně je podle programu jedna osoba a jedno dítě do 15 let bez poplatku. Platí se na místě v hotovosti. Sraz bývá 15 minut před začátkem na dlážděném nádvoří u kašny, při nepříznivém počasí v podloubí u studny. Před cestou je vhodné ověřit aktuální termín, protože program se může z technických důvodů změnit.