Je to jediná hradní zřícenina na území Prahy a zároveň místo spojené s jedním z nejdramatičtějších okamžiků českých dějin. Nový hrad, někdy označovaný také jako Nový hrádek, nechal Václav IV. budovat od roku 1411 v Kunratickém lese. Měl zde pohodlné sídlo nedaleko Prahy, odkud mohl vyrážet na lov, pobývat v přírodě a zároveň přijímat poselstva i vyřizovat panovnické záležitosti.
Královské sídlo v lesích
Kunratické panství s rozsáhlými lesy získal Václav IV. už roku 1407. Nový hrad pak nebyl jen okázalým útočištěm panovníka. Vznikal v době, kdy se politická situace v zemi zhoršovala, a jeho opevnění proto mělo vedle reprezentativní také praktickou funkci. První listiny zde král vydával už na podzim roku 1412. V dobových dokumentech se objevují názvy Newenhus nebo Novum Castrum, z nichž se vyvinulo dnešní označení.
Na stavbě se podíleli novoměstský měšťan Hertvin, písař Blažej a stavební huť vedená mistrem Křížem, známým také ze stavby Novoměstské radnice. Součástí areálu byl hradní příkop a rybník v údolí. Nepravidelný pětiúhelníkový hrad měřil na délku přibližně 70 metrů a vstupovalo se k němu od severovýchodu přes padací most.
Nový hrad patřil v posledních letech Václavova života k jeho oblíbeným pobytům. Setkávali se tu domácí i zahraniční vyslanci, mimo jiné poslové francouzského krále Karla VI. a brabantského vévody Antonína. Na sklonku vlády sem panovník nechal přenést také svou dvorskou knihovnu s bohatě zdobenými rukopisy, náboženskými a právními texty, astronomickými pojednáními i díly antických autorů.
Poslední dny Václava IV.
Po první pražské defenestraci 30. července 1419 se králův zdravotní stav zhoršil. Na Novém hradě pak 16. srpna zemřel. Přesnou příčinu dnes nelze spolehlivě určit; jako možné vysvětlení se uvádí mozková mrtvice nebo epileptický záchvat. Jisté je, že hrad se stal místem jeho posledních dnů a že zprávy o bouřlivém dění v Praze sehrály v závěru panovníkova života významnou roli.
Po Václavově smrti zde krátce pobývala královna Žofie. V roce 1420 hrad opakovaně navštívil Zikmund Lucemburský a zanechal na místě posádku pod velením rytíře Fulštejna. Ta však dlouho neodolala. Husitské vojsko zahájilo obléhání na konci roku 1420, podle archeologických zjištění 31. prosince. Posádka se vzdala 25. ledna 1421 a hrad byl následně vypálen a vydrancován. Zřejmě tehdy přišel také o královskou knihovnu.
Co z hradu odhalí archeologie
Nový hrad neměl klasické předhradí. Přístupová cesta vedla první branou do parkánu, dále ke druhé bráně a úzkým zděným příkopem k průjezdu do vnitřního nádvoří. Opevnění tvořila hlavní hradba, parkán a další konstrukce ve svahu, které navazovaly na šíjový příkop.
Z někdejšího velkého obdélného paláce se dochoval především do skály zahloubený, původně klenutý sklep. V terénu jsou patrné také části příkopu, zbytky bran a opevnění. Archeologové objevili rovněž pozůstatky husitského obléhacího tábora. Ty byly v minulosti mylně pokládány za předhradí, což dobře ukazuje, jak obtížné může být číst příběh z několika zdí a terénních nerovností.
Výzkum probíhal už v letech 1928 a 1929 pod vedením Libuše Jansové, později pokračoval například v roce 1953. Odhaleny byly další architektonické fragmenty, včetně konzol a části zdobené krbové římsy. Její torzo je dnes uloženo v Lapidáriu Národního muzea. Podobu hradu, kterou návštěvník vidí na informačních panelech, je proto třeba chápat jako odbornou rekonstrukci, nikoli jako dokonale zachovaný obraz původního areálu.
Z romantických ruin k bezpečné památce
Ještě v 19. století byly zbytky hradu výraznější. V roce 1881 zde podle dochovaných údajů stály zdi vysoké až kolem pěti metrů. Později však byly záměrně rozebrány, mimo jiné z obavy, že ruiny budou přitahovat příliš mnoho výletníků a plašit zvěř. V roce 1736 navíc ve zřícenině vznikla kaple svatého Jana Nepomuckého a hájovna se zahradou. Kaple byla roku 1787 zrušena.
Romantická podoba místa přesto lákala návštěvníky i v dalších desetiletích. Kunratickým lesem chodíval na procházky například Alois Jirásek s lékařem Josefem Thomayerem. Praha získala hradní lokalitu a okolní pozemky do svého majetku ve 20. letech 20. století. Kulturní památkou byl Nový hrad prohlášen v roce 1964.
V letech 2009 až 2013 prošla zřícenina záchrannými pracemi. Dochované konstrukce byly konzervovány, narušené zdi opraveny a koruny zdiva zajištěny. Odstraněny byly také náletové dřeviny a přes příkop vznikl nový dřevěný most s bezbariérovým přístupem. U sklepa a brány přibylo bezpečnostní ohrazení.
Tip na procházku Kunratickým lesem
Nový hrad je volně přístupná venkovní zřícenina, nikoli klasický hrad s pokladnou a pravidelnými prohlídkami. Přichází se k němu lesními cestami; jako výchozí body mohou posloužit metro C Roztyly nebo Chodov a autobusové zastávky Michelský les či Zelené domky. Samotný areál leží v přírodním terénu, takže bezbariérový most neznamená automaticky bezbariérovou celou trasu.
Výlet lze spojit s přibližně 3,5 kilometru dlouhou naučnou stezkou Kunratickým lesem, která má 14 zastavení a věnuje se přírodě, lesnictví, archeologii i historii. Les o rozloze zhruba 284 hektarů nabízí také další pěší a cyklistické trasy, výběhy pro daňky a srnce, pikniková místa a procházku podél Kunratického potoka. Právě kontrast mezi rušnou metropolí a nenápadnou památkou ukrytou v zeleni dává Novému hradu jeho zvláštní kouzlo. Při návštěvě je však dobré respektovat lesní prostředí, pohybovat se po cestách a nerušit zvěř.