Baba: laboratoř moderního bydlení
Nejlepší začátek funkcionalistické procházky Prahou nabízí osada Baba v Dejvicích. Na mírném jižním svahu tu ve 30. letech 20. století vyrostl ucelený soubor 33 individuálních rodinných vil. Nejde o skanzen ani o muzeum pod širým nebem – domy jsou převážně soukromé –, přesto se jejich architektura dá dobře číst z veřejných ulic.
Urbanistické řešení navrhl Pavel Janák, na jednotlivých domech se podíleli například Josef Gočár, Ladislav Žák nebo nizozemský architekt Mart Stam. Baba byla jednou ze šesti evropských kolonií inspirovaných hnutím Werkbund, které hledalo nové podoby kvalitního a dostupného bydlení. Pražská varianta se od některých zahraničních příkladů lišila tím, že ji tvořily výhradně domy navržené pro konkrétní stavebníky.
Čtyři paralelní ulice jsou uspořádány tak, aby si vily co nejméně stínily a zároveň nabízely výhledy k Praze a Vltavě. Při pomalé chůzi si lze všímat plochých střech, střešních teras, pásových oken, lodžií i způsobu, jakým domy navazují na zahrady a svažitý terén. Mezi původními obyvateli byli například grafik a designér Ladislav Sutnar, malíř Cyril Bouda nebo historik Karel Herain.
Pro orientaci poslouží zastávka U Matěje, kde jsou od roku 2024 interaktivní dvojjazyčné panely věnované Babě i dalším koloniím Werkbundu. Pomoci může také projekt Baba 1932 s webem a mobilní aplikací. Osada je od roku 1993 městskou památkovou zónou a od roku 2020 je součástí projektu Werkbund Estates in Europe s označením Evropské dědictví.
Vily, které vyprávějí vlastní příběhy
V okolí Hanspaulky a Bubenče stojí za pozornost Gibiánova vila od Jaromíra Krejcara. Obchodník Richard Gibián si ji objednal v roce 1927 a dokončena byla v červnu 1929. Na svou dobu nabízela neobvyklé pochůzné střešní terasy se soláriem, velké posuvné prosklené dveře, hudební halu, knihovnu, dětskou jídelnu i garáž. Pozdější rozdělení na šest bytů a další zásahy však původní prostorové řešení výrazně změnily. Dnes jde o soukromý objekt, takže jej lze obdivovat především zvenčí.
Ve Střešovicích najdete Kočvarovu vilu, kulturní památku s přísně geometrickou kompozicí a výraznou schodišťovou věží. Každé podlaží bylo původně řešeno jako samostatný byt a architektura citlivě využívá svažitou zahradu. Dům připomíná také méně viditelnou stránku moderní Prahy: v přízemním bytě v 70. letech bydlel spisovatel a překladatel Zdeněk Urbánek, u něhož se scházeli představitelé disentu. Tuto část příběhu je však vhodné chápat s potřebnou historickou opatrností.
Loosův prostor mezi Smíchovem a Střešovicemi
Nejvýraznější kontrast k volně přístupné procházce po Babě představují vily, do jejichž interiérů lze nahlédnout při komentované návštěvě. Na Smíchově je to Winternitzova vila, dokončená roku 1932 podle návrhu Adolfa Loose a Karla Lhoty. Jde o poslední Loosovu stavbu dokončenou za jeho života.
Vila ukazuje princip Raumplanu – interiér není rozdělen na jednoduchá stejně vysoká podlaží, ale na vzájemně propojené prostory v různých úrovních. Prohlídka trvá přibližně hodinu a půl a vedle architektury připomíná i osud rodiny Josefa Winternitze. Ta musela dům v roce 1941 opustit a po válce se do něj nevrátila. Po restituci byla vila navrácena potomkům původních majitelů a obnovena.
Podobně důležitá je Müllerova vila ve Střešovicích, postavená v letech 1928 až 1930. Zvenčí působí téměř stroze, uvnitř však Raumplan vytváří bohatý sled prostorů, výškových rozdílů a průhledů. Objekt prochází rekonstrukcí střešních teras a jeho běžné zpřístupnění se může měnit. Před cestou je proto nutné ověřit aktuální informace u správce, Muzea Prahy.
Podolská odbočka a město kolem vil
Do širšího okruhu lze zařadit také Langerovu vilu v Podolí z let 1929–1930, kterou navrhl Karel Honzík. Třípatrový dům nepravidelného půdorysu doplňuje ustupující nejvyšší podlaží, plochá střecha, terasa, lodžie, veranda a pásová okna. Podolí navíc nabízí komentované architektonické vycházky, při nichž lze vilu zasadit do širšího kontextu čtvrti.
Funkcionalismus v Praze totiž není jen příběhem reprezentativních rodinných domů. Do stejné mapy patří také obytné domy, Molochov, Baťův obchodní dům nebo Mánes. Společně ukazují, že meziválečná moderna proměňovala nejen představu o soukromém bydlení, ale i celé město.
Praktický tip: Baba je ideální pro pěší okruh začínající u U Matěje. Protože jde o obytnou čtvrť, respektujte soukromí a zůstávejte na veřejných komunikacích. U Winternitzovy vily je vhodná předchozí rezervace, zatímco u soukromých vil je třeba počítat pouze s prohlídkou exteriéru.