V létě láká Nový Hrádek u Lukova návštěvníky na romantické zdivo, hluboké údolí Dyje a výhledy k rakouskému pohraničí. V zimě se však jeho podzemí mění v citlivé útočiště netopýrů. Právě spojení středověké památky s cennou přírodou dělá ze zříceniny jedno z nejzajímavějších míst Národního parku Podyjí.
Hrad nad meandry Dyje
Nový Hrádek stojí v katastru městyse Lukov, přibližně patnáct kilometrů jihozápadně od Znojma. Zřícenina se nachází asi 80 metrů nad hladinou Dyje, v klidové části národního parku, kde se lze pohybovat pouze po značených trasách.
Hrad nechal krátce po roce 1358 vybudovat moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský. Původně sloužil jako opevněné sídlo plášťového typu a také jako místo příležitostných loveckých pobytů. Jeho starší část, označovaná jako dolní hrad, dodnes ukazuje působivý systém opevnění. Vnitřní hradba má tvar soustředného oválu, místy je až tři metry silná a dosahuje výšky kolem třinácti metrů.
V 15. století přibyl na východním předhradí takzvaný mladší hrad. Ten má malé obdélné nádvoří a trojpodlažní křídla, díky nimž je i dnes dobře patrné, že areál nebyl jen jednoduchou tvrzí. Z vyšších partií se otevírá pohled na údolí a meandry Dyje. Naproti přes řeku se zvedají skalnaté hřbety Umlauf a Ostroh a začíná rakouský Národní park Thayatal.
Od válečné zkázy k romantické zřícenině
V roce 1645 hrad obsadilo švédské vojsko a část areálu pobořilo. Zničené úseky už nebyly obnoveny a Nový Hrádek postupně přišel o svůj vojenský význam. Od roku 1799 vlastnil panství polský hrabě Stanislav Mniszek, který nechal část hradu upravit pro lovecké a výletní pobyty své rodiny a hostů. Zřícenina tak dostala podobu, v níž se mísí pozůstatky obranné stavby s romantickou představou šlechtického výletního místa.
Ve 20. století hrad zpřístupnil Klub českých turistů. Fungovala zde také noclehárna pro mládež s kapacitou dvaceti lůžek. Po druhé světové válce se ale Nový Hrádek ocitl v přísně střeženém pohraničním pásmu. Dlouhá nepřítomnost návštěvníků umožnila, aby se okolní příroda vyvíjela téměř bez zásahů. Vegetace postupně prorůstala do zdiva a vytvořila výrazné propojení lesa, skal a hradních ruin.
Po roce 1989 se do Podyjí vrátil volnější pohyb lidí a na zřícenině byl obnoven řízený návštěvnický provoz. V roce 2002 byl Nový Hrádek spolu se zámkem ve Vranově nad Dyjí prohlášen národní kulturní památkou.
Sklepení patří netopýrům
Největší přírodovědný význam Nového Hrádku se skrývá pod zemí. Hrad je nejvýznamnější lokalitou zimování netopýrů v Národním parku Podyjí a patří k nejdůležitějším zimovištím v celém regionu. Odborníci zde zvířata sledují nejméně od roku 1991.
Při sčítání zveřejněném v roce 2017 bylo v šesti podzemních prostorách napočítáno více než 200 netopýrů. Skutečný počet mohl být vyšší, protože některé druhy se ukrývají ve skalních štěrbinách nebo ve více vrstvách nad sebou. Za dobu sledování zde bylo zaznamenáno celkem dvanáct druhů, mimo jiné netopýr dlouhouchý, velkouchý, večerní, černý, vodní, pestrý, severní nebo řasnatý. Objevuje se také vrápenec malý.
Mimořádné je společné zimování netopýra hvízdavého a netopýra nejmenšího. Nový Hrádek je podle dostupných údajů dosud jediným potvrzeným zimovištěm v České republice, kde se oba druhy vyskytují společně. Dlouho přitom byly považovány za jediný druh. Rozlišit je pomohly až rozdíly v echolokačních signálech a genetické analýzy.
Podzemí slouží rovněž jako místo podzimního shromažďování netopýrů. Zvířata z různých letních kolonií se zde mohou setkávat, pářit a získávat informace o vhodných úkrytech. Sklepení proto nejsou běžnou atrakcí k volnému prozkoumávání. Zimní uzavření areálu pomáhá chránit živočichy před rušením.
Výlet, který vyžaduje trochu přípravy
Na Nový Hrádek se autem ani motocyklem běžně nedostanete. Z Lukova je třeba pokračovat pěšky nebo na kole; parkoviště na konci obce jsou vzdálena přibližně tři kilometry. Z lokality Příčky vede ke zřícenině zeleně značená cesta dlouhá asi dva kilometry.
Poslední část přístupu je kamenitá a podle návštěvních informací náročná také pro návštěvníky s omezenou pohyblivostí. Prohlídkový okruh trvá zhruba 50 minut a probíhá bez průvodce. Některé vnitřní prostory jsou z bezpečnostních důvodů uzavřené a do staršího hradu lze nahlédnout pouze přes mříž.
Návštěvní dobu je vhodné před cestou ověřit, protože se během roku mění a v zimě bývá areál uzavřen. Na místě je nutné respektovat značení, nevstupovat mimo povolené cesty a nerušit živočichy ve sklepeních. Netopýry tu nemusíte při běžné návštěvě spatřit – jejich přítomnost je ale důležitou připomínkou, že Nový Hrádek není jen působivou památkou, nýbrž také součástí živé a chráněné krajiny Podyjí.