Stroj, který měl původně sloužit jen jako bytová dekorace, se stal začátkem sbírky čítající téměř 450 kusů. Radim Pánek svůj první šicí stroj pořídil na bleším trhu v Rakousku. Od roku 2000 pak sbírku rozšiřuje a v Jindřichově Hradci ji zpřístupňuje návštěvníkům po předchozí domluvě.
Od stroje z roku 1860 po domácí šití 20. století
Nejstarší stroj, který se sběrateli podařilo získat, pochází z roku 1860. Jde o tehdejší kopii amerického typu Wheeler & Wilson. Podle údajů Radima Pánka pokrývá sbírka přibližně období od roku 1860 do roku 1970. Stroje z 19. století tvoří zhruba třetinu kolekce, takže návštěvník může sledovat proměny konstrukce napříč několika desetiletími.
Mezi zastoupenými značkami jsou například Singer, Lada nebo Minerva. Nejde přitom jen o přehlídku různých názvů na štítcích. Každý stroj připomíná dobu, kdy se šicí technika stávala součástí domácností a oděvy se běžně opravovaly či vyráběly doma. Expozice tak nabízí také pohled na každodenní život, v němž měl šicí stroj praktické místo i dlouhou životnost.
Zvláštní historickou souvislost má exponát stejného typu jako stroj, který Vojta Náprstek přivezl roku 1863 do Prahy ze světové výstavy v Londýně. Nejde o Náprstkův původní stroj, ale podobnost typu ukazuje, jak rychle se nová technická zařízení dostávala do povědomí veřejnosti.
Součástí příběhu jsou i hračky a dokumenty
Vedle velkých strojů sbírku doplňují drobné funkční šicí stroje určené dětem. Nejsou pouze zmenšenými dekoracemi: připomínají, že se se šitím a jeho nástroji mohly seznamovat i mladší generace. Právě kontrast mezi robustním strojem pro domácnost a malým dětským modelem pomáhá představit šití jako součást běžné kultury, nejen jako technický obor.
Expozice zahrnuje také příslušenství, dobovou reklamu, krejčovské výuční listy a žehličky. Tyto předměty rozšiřují pohled za samotný mechanismus stroje. Ukazují, jaké nástroje a znalosti se při šití uplatňovaly a jak se řemeslo prezentovalo veřejnosti. Z návštěvy se tak nestává jen prohlídka jednotlivých modelů, ale i setkání s materiály, které dokreslují jejich dobové využití.
Jihočeská stopa technické historie
Šicí stroje mají také regionální souvislosti. V první republice fungovaly v Českých Budějovicích montážní dílny spojované se jmény Václava Votrubka, Antonína Vošty a Karla Strnada. Tato kapitola připomíná, že dějiny techniky netvořily pouze velké zahraniční značky: svou roli měly i místní podniky a lidé, kteří stroje montovali nebo s nimi obchodovali.
Jindřichohradecká kolekce je soukromou expozicí v rodinném domě, nikoli muzeem s běžnou otevírací dobou. Návštěvu je proto potřeba domluvit předem telefonicky nebo e-mailem. Katalog obce Studená uvádí prohlídky skupin nejvýše šesti osob a dobrovolné vstupné; aktuální podmínky je vhodné ověřit přímo u sběratele.
Expozici najdete na adrese Na Piketě 543 v Jindřichově Hradci. Telefonický kontakt na Radima Pánka je 602 476 327. Pro zájemce o techniku, řemesla i příběhy všedních předmětů nabízí sbírka neobvyklou příležitost nahlédnout do vývoje zařízení, které po generace pomáhalo vyrábět a opravovat oblečení.