Co mají společného Dürerova Růžencová slavnost, Rubensovo Umučení svatého Tomáše a obrazy Petra Brandla? Všechna tato díla patří k výrazným zastavením ve sbírce starého umění Národní galerie Praha. Právě jejich prostřednictvím chce komentovaná prohlídka přiblížit proměny evropského malířství od renesance přes manýrismus až k baroku.
Program se uskuteční ve středu 26. srpna 2026 ve Schwarzenberském paláci. Výklad od 14:30 do 15:30 povede historička umění Markéta Čejková. Pro návštěvníky, kteří se v dějinách umění neorientují podrobně, může být hodinová prohlídka praktickým úvodem i inspirací k delšímu procházení expozice.
Od renesanční harmonie k baroknímu dramatu
Expozice Staří mistři I představuje díla přibližně od 16. do 18. století. Nejde přitom jen o přehlídku slavných jmen, ale také o ukázku toho, jak se v evropském umění měnil způsob práce s prostorem, figurou, světlem i emocemi. Výklad nabídne základní vysvětlení rozdílů mezi renesancí, manýrismem a barokem a zasadí jednotlivé obrazy do širších souvislostí.
Jedním z hlavních magnetů je Dürerova Růžencová slavnost z roku 1506, malovaná olejem na dřevě. Vedle ní se návštěvníci mohou setkat například s Bronzinem, Rembrandtem, El Grecem nebo Peterem Paulem Rubensem. Mezi prezentovaná díla patří také Rembrandtův Učenec ve studovně a El Grecův Modlící se Kristus.
České baroko mezi evropskými vlivy
Důležitou součástí expozice je umění vznikající v Čechách. Samostatný oddíl připomíná Karla Škrétu, Petra Brandla a sochaře Matyáše Bernarda Brauna, tedy osobnosti, které zásadně ovlivnily podobu zdejšího baroka. Škrétův obraz Sv. Martin se dělí s žebrákem o plášť nebo Brandlův Simeon s Ježíškem, datovaný přibližně kolem roku 1730, ukazují, že české umění nebylo izolované od evropského dění.
Koncepce expozice pracuje s dialogem domácích a mezinárodních vlivů. Vedle sebe tak mohou zaznít rozdílné výtvarné přístupy i motivy, které navazují na antickou a gotickou tradici. Návštěva je díky tomu zajímavá nejen pro obdivovatele jednotlivých autorů, ale i pro každého, kdo chce pochopit, jak se umělecké styly postupně proměňovaly.
Palác, který je součástí prohlídky
Silným zážitkem není pouze samotná sbírka. Schwarzenberský palác patří k nejlépe zachovaným renesančním palácům v Praze a jeho architektura vytváří pro vystavená díla působivý rámec. Na místě čtyř středověkých domů zničených při požáru Hradčan v roce 1541 vznikla renesanční rezidence v severoitalském stylu, dokončená v roce 1567.
Budova v průběhu staletí změnila majitele a na počátku 18. století přešla dědictvím Schwarzenbergům. Dnešní podobu výrazně podtrhují rozsáhlá sgrafita na fasádách a ohradní zdi. Návštěvník tak během cesty za starým uměním prochází také mimořádnou historickou stavbou, jejím nádvořím a obnoveným původním vstupem z Hradčanského náměstí.
Novější pohled na baroko v Čechách
Ve Schwarzenberském paláci byla v říjnu 2024 otevřena také část nazvaná Baroko v Čechách. Ve třech přízemních sálech představuje více než 40 děl ze 17. a 18. století, včetně prací Karla Škréty, Petra Brandla, Ferdinanda Maxmiliána Brokofa a Matyáše Bernarda Brauna. Prohlídku Staří mistři I lze proto chápat jako vstup do širšího poznávání barokní kultury v českých zemích.
Na expozici ve Schwarzenberském paláci navazuje Staří mistři II v nedalekém Šternberském paláci. Obě místa lze podle aktuálních podmínek galerie navštívit také na společnou vstupenku, což nabízí celodenní program pro zájemce o evropské i české staré umění.
Praktické informace
Komentovaná prohlídka se koná 26. srpna 2026 od 14:30 do 15:30. Sraz je u pokladny Schwarzenberského paláce na Hradčanském náměstí 2 v Praze 1. Vstupné je podle aktuálně zveřejněných údajů 120 korun, zlevněné 80 korun; členové Klubu přátel NGP a držitelé průkazu ZTP/P zaplatí 50 korun. Rezervace je možná prostřednictvím GoOut. Protože se termíny, ceny i dostupnost mohou změnit, je vhodné údaje před návštěvou ověřit u Národní galerie Praha.