Na první prezidentskou návštěvu Ostravy zamířil Václav Havel už 3. ledna 1990. Ještě před setkáním s lidmi v centru se zastavil na hřbitově v Hrabové u hrobu chartisty a disidenta Jaromíra Šavrdy. Den pak vyvrcholil mítinkem na Masarykově náměstí. V několika ostravských místech se tak potkávají rodinné vazby, odpor proti nesvobodě i návrat veřejného života po pádu komunistického režimu.
Rodinná stopa na Hranečníku
Ostravské spojení začíná ještě před Havlovým narozením. Jeho dědeček z matčiny strany Hugo Vavrečka přišel na svět roku 1880 na Hranečníku ve Slezské Ostravě. Byl novinářem, spisovatelem, diplomatem a manažerem. Rodinná vazba připomíná, že město nebylo pro Havla jen místem politických návštěv a veřejných vystoupení.
Hranečník je jednou z vrstev tohoto příběhu, nikoli však jedinou zastávkou s pamětní tabulí či přesně vyznačenou trasou. Pokud se za ostravskými stopami vydáte, dává smysl vnímat je jako rozptýlenou mapu: jednotlivá místa připomínají různé okamžiky a lidi, kteří se potkávali v zápase o svobodu.
Veřejný hlas u dnešního Akordu
Dne 12. června 1969 vystoupil Havel na shromáždění u tehdejšího Domu kultury NHKG v Ostravě-Zábřehu. Spolu s dalšími řečníky kritizoval sílící cenzuru a omezování občanských svobod. Šlo o jedno z jeho pozdních veřejných vystoupení před tím, než normalizace prostor pro otevřenou kritiku výrazně zúžila.
Dům kultury NHKG dnes známe jako Dům kultury Akord. Tehdejší shromáždění se nekonalo v jeho sále: kulturní dům byl uzavřený a Havel se obrátil k lidem, kteří se sešli venku na zahradě. Právě tento detail pomáhá představit si událost v jejím konkrétním prostředí. Zábřežská budova zůstává orientačním bodem, i když Ostrava kolem ní od té doby prošla proměnou.
Heřmanice a osud dalších disidentů
Další ostravskou stopou jsou Heřmanice, kde byl Havel vězněn. Digitální archiv Václava Havla eviduje fotografii pořízenou ve zdejší věznici v roce 1980 a spojuje ji s jeho uvězněním v letech 1979 až 1983. Heřmanice ale nebyly jediným místem jeho věznění, a proto by bylo nepřesné spojovat s nimi celý trest.
Havlův lednový hold Jaromíru Šavrdovi má v Ostravě další připomínku. V Zábřehu byla v roce 2014 před domem, kde Šavrda s manželkou žili, odhalena pamětní deska manželům Šavrdovým. Hřbitov v Hrabové a deska v Zábřehu nejsou totéž místo, společně však připomínají osobní rozměr ostravského disentu i lidi, jejichž jména se vedle Havlova příběhu často neobjevují.
Návrat do města a současné připomínky
Návštěva 3. ledna 1990 měla symbolický význam: podle ostravské městské encyklopedie šlo o první návštěvu nově zvoleného prezidenta v jiném městě republiky. Masarykovo náměstí se stalo místem, kde se nový prezident setkal s obyvateli města, které znal nejen z politických událostí, ale také z rodinného příběhu a zkušenosti s represí.
Ostrava připravuje připomínky také k 90. výročí Havlova narození, které připadá na 5. října 2026. Venkovní fotografická výstava na Masarykově náměstí má zachytit jeho cesty do města; městský web avizuje její zahájení 24. září a trvání do 6. října 2026. Protože jde o časově omezenou akci, před návštěvou je vhodné ověřit, zda je expozice stále přístupná. K programu Havel 90 patří také lavička Václava Havla u City Campusu Ostravské univerzity.
Tematická procházka může propojit Masarykovo náměstí, hřbitov v Hrabové, okolí Akordu a lavičku u univerzitního kampusu; v Zábřehu lze přidat i pamětní desku Šavrdovým. Heřmanická věznice je naproti tomu fungujícím vězeňským zařízením, nikoli běžnou turistickou zastávkou. Ostravský příběh tak nejlépe poznáte přes místa, která jsou přístupná a která společně ukazují, jak se dějiny města protnuly s Havlovým životem.