Litina v Komárově není jen těžkým materiálem průmyslových provozů. V muzeu se proměňuje v drobné ozdoby, předměty denní potřeby, plastiky i náhrobní prvky. Právě tento rozsah je na zdejší sbírce nejzajímavější: ukazuje, jak se železo v 19. století uplatnilo v domácnosti, na veřejných prostranstvích i v umění.
Od vzorkovny k muzeu
Komárovské železárny patřily v 19. století k významným evropským slévárenským podnikům. Roku 1828 měly čtyři vysoké pece a 22 kujníren a v železárnách i navazujících provozech pracovalo přes tisíc lidí. Jejich technická úroveň a rozsah výroby tehdy řadily podnik k evropské špičce.
Část nejcennějších muzejních předmětů pochází z konce 18. a počátku 19. století. Zachovaly se z železárenské vzorkovny založené roku 1829 a byly odlévány přímo z vysoké pece. Vzorkovna měla uchovávat přehled toho, co podnik dokáže vyrobit; dnes její předměty pomáhají představit řemeslnou i výtvarnou stránku komárovské produkce.
Muzeum založila skupina dobrovolníků 8. dubna 1934, slavnostně otevřeno bylo o rok později. Záměrem bylo zachránit a zpřístupnit část uměleckých odlitků, které by jinak mohly zmizet. Expozice dnes zahrnuje předměty, odlitky a slévárenské modely ze sbírek Národního technického muzea; turistický přehled uvádí přibližně 650 položek. Doplňují ji také hornické památky spojené s místní důlní tradicí.
Litina pro domácnost i na ozdobu
Komárovský sortiment sahal od praktických drobností až po výrazné dekorativní výrobky. V muzeu lze poznat například kalamáře, dózy, stojánky, těžítka, svícny a lampy. Vedle nich se objevují medaile, reliéfy a busty. Litina tu nevystupuje pouze jako pevný a užitečný materiál: důležitá je také její schopnost zachytit detail a vytvořit zdobný povrch.
Zvláštní kapitolu představují litinové šperky. Na jejich návrzích spolupracovaly železárny s pražským klenotníkem Johannem Richterem a kolekci představovaly na průmyslových výstavách v letech 1828 až 1836. Železo, které si obvykle spojujeme s robustností, se tak uplatnilo i v módním doplňku. Šperky připomínají, že průmyslová výroba a výtvarné ambice nemusely stát proti sobě.
Od náhrobních křížů k městským stavbám
Významnou část sbírky tvoří funerální litina: kříže, náhrobní desky a tabule. Na těchto předmětech je dobře vidět, jak se užitkový materiál stal nositelem výzdoby i paměti. Městys označuje křížovou cestu v muzeu a v kostele v Mrtníku za unikátní umělecké dílo. Litinové prvky, které jinde často míjíme bez povšimnutí, tu lze vnímat jako samostatná výtvarná díla.
Odkaz železáren ale nekončí v muzeu. Mezi díla vyrobená v Komárově patří například památník bitvy u Přestanova z roku 1836, pražské kandelábry, litinová výzdoba Národního divadla a Národního muzea nebo Hanavský pavilon z roku 1891. Jde o příklady širšího působení zdejších železáren, nikoli o exponáty, které by všechny byly vystavené v Komárově. Ukazují však, že výrobky místního podniku pronikly do veřejného prostoru i významných staveb.
Kam se v Komárově vydat
Muzeum sídlí na adrese Náměstí Otty z Losu 15, v budově pošty. Protože se provoz řídí sezónním režimem a dostupné informace se mohou měnit, je vhodné před cestou ověřit aktuální možnost návštěvy; skupiny se mohou domluvit také mimo běžnou otevírací dobu. Prohlídku lze spojit s procházkou po obci, kde městys připomíná litinové předměty také u muzea, na náměstí a u sokolovny.
Expozici darovali Národnímu technickému muzeu, které pečuje o exponáty a případné restaurování, zatímco provoz zajišťuje obec. Po úpravách se muzeum znovu otevřelo v roce 2008. Návštěva tak nabízí nejen pohled na neobvyklé výrobky, ale i konkrétní setkání s průmyslovou minulostí Komárova – od drobného odlitku, který se vejde na stůl, až po monumentální díla, jež spoluutvářela podobu českých měst.