Mamutí stolička, trepanovaná lebka, unikátní kancionál i repliky závodních motocyklů. Městské muzeum Sedlčany dokáže na poměrně kompaktní ploše představit dějiny města a okolní krajiny od pravěku až do 20. století. Návštěva tak není jen prohlídkou několika vitrín, ale přehlednou cestou časem, která může být dobrým začátkem výletu po Sedlčansku.
Od prvních obyvatel ke keltskému oppidu
Historická část expozice začíná v dávné minulosti. Pravěké osídlení středního Povltaví přibližují kamenné nástroje, keramika, bronzové ozdoby a také mamutí stolička nalezená u Šípkovy cihelny přímo v Sedlčanech.
Samostatná pozornost patří keltskému oppidu na Hrazanech. Kromě železných nástrojů a nádob jsou zde k vidění tkalcovská závaží, repliky keltských mincí, mapy, plánky a dokumentární fotografie. Expozice tak návštěvníka připraví i na případný výlet k jednomu z nejvýraznějších archeologických míst v okolí.
Středověká část připomíná počátky slovanského osídlení, první písemnou zmínku o Sedlčanech z roku 1294 i povýšení na město v roce 1418. K zajímavým exponátům patří gotické zámky a klíče, části ostění kostela svatého Martina nebo model tohoto chrámu. Pozornost poutá také lebka s trepanačním otvorem z 15. století a bohatě zdobené gotické kachle objevené při záchranném archeologickém výzkumu v roce 1996.
Krčín, cechy a život měšťanů
Výraznou osobností regionu je Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, pán města a okolních vsí v letech 1580 až 1604. Krčínova síň připomíná jeho dobu iluminovanými kancionály, dobovými zbraněmi, částmi zbroje a vedutou Sedlčan z roku 1602. Za nejvzácnější předmět sbírek muzeum označuje takzvaný Krčínův kancionál, v němž se podle jeho údajů nachází jediné dosud známé dobové vyobrazení tohoto známého rybníkáře a hospodáře.
Cechovní místnost přibližuje, jak se ve městě pracovalo a z čeho lidé žili v 17. a 18. století. Soukenickou cechovní knihu z roku 1541 doplňuje řemeslnické nářadí, cechovní truhlice, korouhve, cínové nádobí a pohřební štíty. Na novověkou část navazuje připomínka průmyslové revoluce, vorařství, kamenictví a každodennosti měšťanských domácností. Nechybí model voru, vorařské pomůcky, sklo, porcelán ani nástroje místních ševců.
Příběhy války, vystěhování a závodní kotliny
Muzeum se nevyhýbá ani těžkým kapitolám 20. století. Přibližuje osudy místní židovské komunity, dopad světových válek i nucené vystěhování Sedlčanska kvůli zřízení cvičiště jednotek SS. Jedna z prezentací se věnuje také americkým bombardérům B-17G sestřeleným 19. dubna 1945. Téma ukazuje, že dějiny regionu netvoří jen památky a slavné osobnosti, ale také zásadní zásahy do života tisíců obyvatel.
Odlišnou atmosféru má expozice Sedlčanské kotliny. Připomíná tradici motocyklových závodů, která začala prvním podnikem v roce 1953. V 60. a 70. letech závody navštěvovaly desítky tisíc diváků. Část otevřená ve spolupráci s Veterán klubem Sedlčany představuje repliky motocyklů, medaile a další ocenění, včetně připomínky vítězství československého týmu v Motokrosu národů v roce 1975. Muzeum tuto kapitolu aktuálně znovu zdůrazňuje prezentací nazvanou Příběh Sedlčanské kotliny vyprávíme jen pro vás; historicky uvádí její otevření v roce 2017.
Národopis a Josef Suk
Kořeny muzea sahají do roku 1894, kdy byla v Sedlčanech ustavena okresní muzejní instituce. Národopisná část proto patří k jeho tradičním pilířům. Lidový nábytek, modlitební knížky, výšivky, části krojů, obrázky malované na skle a zemědělské nářadí připomínají každodennost venkova. Se vznikem sbírky je spojen učitel a vlastivědný pracovník Čeněk Habart, který zaznamenával zdejší zvyky, písně, pořekadla i lidovou architekturu.
Samostatná Sukova síň představuje skladatele a houslistu Josefa Suka, rodáka z nedalekých Křečovic, člena Českého kvarteta a zetě Antonína Dvořáka. Vystaveny jsou jeho první housličky, notové party, fotografie, dokumenty a gramofonové desky. Oddělení vzniklo už v roce 1936 a dodnes propojuje místní historii s příběhem významné osobnosti české hudby.
Prakticky před návštěvou
Muzeum sídlí v Tyršově ulici čp. 136, v budově vzniklé rekonstrukcí staré radnice. Nabízí také krátkodobé výstavy, přednášky, badatelnu a regionální knihovnu. Rekonstruovaný sklep s gotickým sloupem slouží jako fotogalerie nebo rozšíření výstavních prostor; podle aktuálních informací zde může být instalována fotografická výstava Martina Steckera o benediktinských klášterech.
Otevírací doba i program se mění podle sezony, proto je vhodné ověřit aktuální údaje před cestou. Muzeum nabízí také virtuální prohlídku, prodej regionálních publikací a možnost objednat návštěvu mimo běžné hodiny. Stálá expozice je přístupná za mírné vstupné, děti do šesti let mají podle návštěvnických informací vstup zdarma.