Monumentální hudební cesta od tajemné otázky existence až k imaginárnímu letu vesmírem čeká návštěvníky pražského Rudolfina v pondělí 5. října 2026. Symfonický orchestr Českého rozhlasu zde od 19.30 hodin uvede Holstovu orchestrální suitu Planety, op. 32. Večer ale nabídne také americkou modernu Charlese Ivese a první veřejné provedení nového Houslového koncertu Jana Kučery.
Večer, který spojuje otázku i vesmír
Dramaturgie koncertu postupuje od komorně působící filozofické meditace k novému českému dílu a následně k široce rozklenuté hudební vizi. Úvod obstará Ivesova skladba The Unanswered Question, trvající přibližně šest minut. Její název odkazuje k otázce, která zůstává ve vzduchu, zatímco jednotlivé hudební vrstvy vytvářejí napětí mezi tichem, klidem a neklidným hledáním odpovědi.
Na ni naváže přibližně jednadvacetiminutový Houslový koncert Jana Kučery. Sólový part přednese David Pokorný, vedoucí skupiny druhých houslí SOČRu a primárius Epoque Quarteta. U díla pořadatel uvádí první veřejné provedení, nikoli automaticky světovou premiéru. Kučera bude zároveň celý večer dirigovat.
Hlavní část programu představují Holstovy Planety, jejichž provedení trvá zhruba 51 minut. Spolu s orchestrem vystoupí Carmina Bohemica a Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu pod vedením sbormistryně Věry Hrdinkové.
Holstovy Planety nejsou astronomickým atlasem
Gustav Holst svou slavnou suitu napsal v letech 1914 až 1916. Sedm částí nese jména Mars, Venuše, Merkur, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Nejde však o hudební popis skutečných vlastností těchto těles. Holst vycházel především z astrologických charakteristik a nálad, které se s planetami tradičně spojovaly.
Mars tak působí neúprosně a hrozivě mimo jiné díky neobvyklému pětidobému rytmu. Jeho vznik se někdy spojuje s atmosférou první světové války, skladatel jej však dokončil už v létě 1914, ještě před jejím vypuknutím. Jupiter přináší jednu z nejpřístupnějších a nejznámějších melodií celé suity, která byla později využita také samostatně jako hymnická píseň.
Výjimečný je závěr v podobě Neptunu. V něm se připojuje ženský sbor zpívající beze slov. Zvuk se postupně vzdaluje a mizí, jako by se posluchač ocital stále dál od známého světa. Holst do díla nezařadil Zemi a v době vzniku suity ještě nemohl pracovat s Plutem, objeveným až v roce 1930.
Jubileum rozhlasového orchestru
Koncert je součástí 100. koncertní sezony Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Těleso vzniklo v roce 1926 jako orchestr Radiojournalu a jeho první koncert se konal 2. října téhož roku. Dnešní SOČR propojuje živé koncerty s nahráváním a rozhlasovým vysíláním, což se promítá i do tohoto večera. Pořadatel avizuje přenos na stanici Český rozhlas Vltava; aktuální vysílací údaje je vhodné před návštěvou ověřit.
Výraznou českou interpretační linku doplňuje sbormistryně Věra Hrdinková. Ta dlouhodobě působila u sboru Bambini di Praga, v roce 2007 založila Carminu Bohemicu a od roku 2016 vede také Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu.
Rudolfinum jako součást hudebního zážitku
Samotné místo dodává koncertu další rozměr. Rudolfinum bylo slavnostně otevřeno v roce 1885 podle návrhu architektů Josefa Zítka a Josefa Schulze. Historicky první koncert České filharmonie se zde uskutečnil 4. ledna 1896 pod vedením Antonína Dvořáka a zazněla při něm mimo jiné jeho Symfonie č. 9 Z Nového světa.
Budova dnes nabízí Dvořákovu a Sukovu síň i Galerii Rudolfinum zaměřenou na současné vizuální umění. Koncertní návštěvu lze proto spojit s procházkou po okolí náměstí Jana Palacha, výhledem přes Mánesův most nebo s komentovanou prohlídkou budovy, pokud je v daném termínu k dispozici.
Rudolfinum leží v centru Prahy a dobře se k němu dá dojít od stanice metra Staroměstská. V okolí zastavují také tramvaje a autobusové linky. Podle běžného režimu se budova otevírá přibližně hodinu před začátkem koncertu a do sálu se vstupuje asi půl hodiny předem. Ceny vstupenek se podle pořadatele pohybují od 180 do 1 100 korun; před návštěvou je vhodné ověřit aktuální dostupnost, obsazení i případné změny programu.