Dvě místa v Praze, kde potkáte divokého koně
Na koně Převalského se v Praze můžete vydat do horní části Zoo Praha, kde je v blízkosti horní stanice lanovky otevřená expozice Gobi. Přibližuje prostředí Džungarské Gobi a vedle koní představuje také dalších jedenáct druhů mongolské fauny. Nechybí autentická jurta, mongolské ovó, petroglyfy, paleontologické exponáty ani replika skal Planoucích útesů.
Druhou možností jsou Dívčí hrady na okraji Prokopského údolí. Výběh o rozloze téměř 20 hektarů vznikl jako přírodě blízká lokalita, kde pastva koní pomáhá udržovat stepní charakter krajiny. Z několika vyhlídek lze sledovat stádo a zároveň si užít výhledy na Prahu. Dívčí hrady nejsou součástí trojského areálu zoo, jde o samostatně přístupné místo. Koně tu žijí od dubna 2021.
Zvířata se pohybují ve velkém prostoru, takže jejich pozorování není zaručeno při každé návštěvě. Nejlepší šanci bývá podle Zoo Praha během dopoledne. Do výběhu se nesmí krmit – nevhodná potrava může koním vážně uškodit.
Jak se z pražského chovu stal mezinárodní projekt
Kůň Převalského je jediným dnes žijícím druhem divokého koně. Ve volné přírodě byl naposledy pozorován v roce 1969. Za jeho úbytkem stál lov, ztráta a proměna prostředí, konkurence hospodářských zvířat i ubývání vody a potravy. Druh přežil díky chovům v lidské péči, z nichž později vzešly reintrodukční programy.
Zoo Praha chová koně Převalského od roku 1932. Od roku 1959 vede mezinárodní plemennou knihu a koordinuje také evropský chovný program. Nejde přitom jen o evidenci zvířat. Při návratu do přírody je důležité vybírat koně tak, aby vznikající stáda byla geneticky pestrá, zdravá a schopná dalšího rozmnožování.
Projekt Návrat divokých koní pražská zoo zahájila v roce 2011. V letech 2011 až 2019 se ve spolupráci se Vzdušnými silami Armády České republiky uskutečnilo devět transportů do západního Mongolska. Z Evropy tehdy odcestovalo 34 koní. V oblasti Velká Gobi B jejich počet podle údajů zoo v roce 2020 překročil 350 jedinců. Do konce roku 2024 se třiceti klisnám přepraveným z Prahy do Džungarské Gobi narodilo více než 80 hříbat, deset vnoučat a také první pravnoučata.
Transport nekončí přistáním letadla
Přeprava divokých koní přes půl světa je jen jednou částí celého procesu. Transporty do Kazachstánu využívají armádní letouny CASA, po příletu ale koně čeká ještě dlouhá cesta nákladními vozy do reintrodukčního centra Alibi v oblasti Altyn Dala, známé jako Zlatá step.
V Kazachstánu začal nový projekt v roce 2024. Do oblasti, kde byl kůň Převalského z tamní přírody vyhuben před stovkami let, má během pěti let zamířit přibližně 40 zvířat. V prvních třech ročnících bylo přepraveno 22 koní. Zvířata však nejprve pobývají v aklimatizačních ohradách, nikoli okamžitě ve volné stepi. Přibližně rok si tam zvykají na místní klima, potravu, vodu, terén i sociální uspořádání stáda. Odborníci zároveň sledují jejich zdravotní stav a kondici.
Důležitým milníkem se stalo 22. srpna 2026 narození prvního hříběte v centru Alibi. Hřebeček přišel na svět klisně Tesse z berlínského Tierparku, která se stala matkou poprvé. Krátce po narození vstal, následoval matku a začal sát. Narození ukazuje, že se dovezená zvířata v nových podmínkách adaptují a dokážou se rozmnožovat. Samo o sobě ale ještě neznamená, že je nová populace soběstačná. K tomu je zapotřebí vytvořit početné a geneticky životaschopné stádo.
Pomoc znamená i studnu, seno a práci rangerů
Pražská zoo v Mongolsku a Kazachstánu nepodporuje pouze samotné transporty. Pomáhala s pořízením terénních vozidel, motocyklů, radiového vybavení, strážních domků, garáží i stodol na seno. Ve Velké Gobi B financovala s partnery studnu, která od roku 2016 poskytuje vodu koním, rangerům i jejich rodinám. Přispívá také na zimní přikrmování a palivo pro monitoring.
V Kazachstánu se podílela na opravách povodněmi poškozených ohrad a reintrodukčního centra, na výstavbě dalších ohrad a seníku i na výzkumu nových lokalit. Ochrana tak nespočívá jen v převezení zvířat, ale také v dlouhodobé péči o krajinu, dohled nad stády a spolupráci s lidmi, kteří v jejich okolí žijí.
Návštěva, která má pokračování za hranicemi zoo
Na ochranu biodiverzity přispívá Zoo Praha ze sbírkového konta Pomáháme jim přežít i z části každého vstupného. Aktuálně uvádí příspěvek osm korun z každé vstupenky. Peníze míří mimo jiné na transporty, rangery, vědce a správce chráněných oblastí v Mongolsku i Kazachstánu.
Návštěva koně Převalského v Praze tak není jen setkáním se vzácným zvířetem. V expozici Gobi člověk uvidí příběh druhu, který se podařilo zachránit před úplným zmizením. Na Dívčích hradech pak může sledovat, jak velcí kopytníci pomáhají udržovat stepní prostředí přímo uprostřed města. A za tím vším pokračuje práce, která vede až k novým stádům v asijské krajině.