Jedna rodina, několik generací a výrazná stopa v náboženských, vědeckých i společenských dějinách Moravy. Právě příběh Placzků představí Barbora Dočkalová na přednášce, která se v úterý 15. září 2026 uskuteční v brněnské Kavárně & Galerii u dvou Polívků. Setkání začne v 18 hodin a podle pořadatelských informací bude vstup zdarma.
Publikace, o níž bude řeč, sleduje osudy rodiny od Abrahama a Barucha Placzkových až po fyzika Georga Placzka a jejich potomky. Nejde tedy jen o životopis několika osobností. Rodinná historie zároveň ukazuje, jak se proměňovalo židovské obyvatelstvo na Moravě, jak fungovala rabínská tradice a jak do osudů jednotlivců zasáhly věda, exil i dějiny 20. století.
Z Přerova přes Boskovice do Brna
Výraznou postavou rodinného příběhu byl Abraham Placzek, který se narodil v Přerově. Působil jako rabín v Přerově a Hranicích, od roku 1840 pak v Boskovicích. O jedenáct let později se stal moravským zemským rabínem a v této funkci zůstal až do své smrti v roce 1884.
S jeho působením souvisí také přesun sídla moravského zemského rabinátu z Mikulova do Boskovic. Po Abrahamově smrti se rabinát spolu s jeho synem Baruch Jakobem Placzkem přesunul do Brna. Tím se v rodinné mapě stále výrazněji propojila města, která dnes můžeme navštívit jako různá místa, ale v minulosti tvořila součást jednoho příběhu.
Baruch Jakob Placzek byl brněnským rabínem i moravským zemským rabínem. Věnoval se rovněž pedagogice, psaní a přírodním vědám. Regionální prameny mu připisují také zásluhu na vybudování brněnské Velké synagogy. Přednáška tak může být zajímavá nejen pro zájemce o židovské dějiny, ale i pro ty, kteří chtějí lépe porozumět vývoji Brna v 19. století.
Brněnský rodák ve světové fyzice
O několik desetiletí později se v rodině objevil Georg Placzek, narozený v Brně roku 1905. Jeho dráha vedla od moravských kořenů k mezinárodní vědě. Zabýval se mimo jiné molekulární fyzikou, rozptylem světla, jadernou fyzikou a neutrony.
Právě spojení rabínské tradice a moderní vědy dává rodinné historii mimořádnou plasticitu. Placzkovi nejsou představeni jako izolované osobnosti, ale jako generace, které reagovaly na proměny společnosti a hledaly své místo v náboženském, akademickém i veřejném životě. Georg Placzek je přitom příkladem brněnského rodáka, jehož práce přesáhla hranice regionu, přesto zůstává v českém veřejném prostoru méně známý.
Alexovice jako další místo paměti
Příběh rodiny nekončí v Brně ani v Boskovicích. Další důležitou zastávkou jsou Alexovice u Ivančic, kde Placzkovi vlastnili textilní továrnu a kde se nachází vila spojená s rodinou. Také zde se v roce 2026 konaly připomínkové akce a byly instalovány Kameny zmizelých.
Alexovice, Boskovice a Brno tak vytvářejí pomyslnou trasu, po níž lze rodinnou historii sledovat v krajině jižní Moravy. Přednáška může být podnětem k tomu, aby návštěvníci vnímali známá města a obce nejen jako jednotlivé turistické cíle, ale také jako místa vrstevnaté paměti.
Setkání v prostoru bývalého divadla
Kavárna & Galerie u dvou Polívků sídlí v prostorách foyer bývalé budovy Divadla Bolka Polívky na Jakubském náměstí. Dnes slouží jako kavárna, galerie a místo pro výstavy, vernisáže, besedy i autorská čtení. Komorní prostředí tak doplní téma, které stojí především na vyprávění, dokumentech a hledání souvislostí.
Akce zapadá do širší dramaturgické linky ŠTETL FESTU 2026 nazvané Návraty. Ta se věnuje židovským rodinám, rodinné paměti, exilu a návratům potomků na místa spojená s jejich předky. Přednáška se koná na adrese Jakubské náměstí 127/5, 602 00 Brno. Protože jde o program plánovaný na září 2026, je před návštěvou vhodné ověřit aktuálnost času, místa a vstupních podmínek u pořadatele.