Jen málokteré místo v Brně nabízí tolik historických vrstev na jednom prostoru. Jakubské náměstí stojí v samém centru města, přesto jeho nejpůsobivější příběhy často zůstávají skryté pod povrchem. Tady se nachází pozdně gotický kostel svatého Jakuba, někdejší hřbitov, podzemní kostnice i drobné památky, kterých si při běžné procházce nemusíte všimnout.
Kostel, který provází Brno po staletí
Počátky kostela svatého Jakuba sahají patrně do let 1201 až 1222. Nejstarší písemná zmínka o něm pochází z roku 1228. Ve středověku šlo o hlavní městský farní chrám, spojený především s německy hovořícími obyvateli Brna.
Původní románskou stavbu později nahradilo pozdně gotické trojlodí. Na jeho podobě se podílel také významný stavitel Anton Pilgram. Po požáru v roce 1515 pokračovala výstavba a kostel byl dokončen v roce 1592 dostavbou věže. Ta dodnes tvoří jednu z výrazných dominant brněnského panoramatu.
Uvnitř stojí za pozornost například takzvaný Přemyslovský kříž z konce 13. století nebo náhrobek maršála Louise Raduita de Souches. Ten velel obraně Brna při švédském obléhání v roce 1645, které se do dějin města zapsalo jako jedna z jeho nejvýznamnějších vojenských zkoušek.
Pod náměstím leží zrušený hřbitov
Kostel obklopoval od středověku hřbitov. Pohřbívalo se zde až do roku 1784, kdy byl hřbitov z hygienických důvodů zrušen. Ostatky byly postupně ukládány do podzemních prostor a krypt. Nacházejí se mezi nimi lidé, kteří podlehli morovým a cholerovým epidemiím, válečným událostem i švédskému obléhání Brna.
Kostnice byla objevena při průzkumu brněnského podzemí v roce 2001 a pro veřejnost se otevřela 20. června 2012. Turistické materiály ji běžně označují za druhou největší kostnici v Evropě po pařížských katakombách. Jde však o ustálené turistické srovnání, nikoli o pořadí založené na jednotné evropské metodice.
Návštěva podzemí nabízí jiný pohled na dějiny města než prohlídka kostela. Nejde jen o působivý prostor s ostatky, ale také o připomínku toho, jak se měnila péče o mrtvé, jak města čelila epidemiím a jak dramatické události se v Brně odehrávaly. Vstup do kostnice je přímo z Jakubského náměstí; před návštěvou je vhodné ověřit aktuální režim a případně si místo rezervovat.
Kašna, mužíček a rivalita s Petrovem
Na náměstí najdete také Zlatou kašnu, známou rovněž jako Ptačí kašna. Obnovena byla v roce 2007 na místě starší studny, která je v písemných pramenech doložena už roku 1358. Připomíná dobu, kdy zásobování vodou představovalo pro obyvatele města každodenní a velmi praktickou otázku.
Mnohem svéráznější detail se ukrývá na jižní straně kostelní věže. Drobná kamenná plastika nahého mužíčka s odhaleným pozadím je natočena směrem k Petrově. Brněnská pověst ji vysvětluje jako žert nebo pomstu kamenického mistra v dlouhodobé rivalitě mezi kostelem svatého Jakuba a Petrovem. Právě podobné drobnosti dodávají historickým památkám lidský rozměr a vybízejí k pozornějšímu pohledu vzhůru.
Od pohřebiště k živému městskému prostoru
Prostranství mezi dnešními ulicemi Běhounskou a Jakubskou se od roku 1867 označuje jako Jakubské náměstí. Moderní název se ustálil po několika změnách a v dnešní podobě je doložen od roku 1945. Archeologické průzkumy zde i v okolí odhalily starší podoby kostela, středověké pohřebiště a další nálezy. Výzkumy probíhaly například v letech 1990, 2001 až 2002, 2003 až 2004 a 2011 až 2017.
Dnes je Jakubské náměstí součástí Brna-středu a přirozeně navazuje na pěší trasu mezi náměstím Svobody, Moravským náměstím a dalšími památkami historického centra. Přes den návštěvníka přitahuje kostel a kostnice, večer se prostor mění v rušné místo s kavárnami a bary. Kulturní provoz v okolních institucích se může v čase měnit, a proto je lepší ověřit aktuální program předem.
Kostel v letech 2021 až 2024 prošel rozsáhlou obnovou krovu, měděného pláště střechy, kamenných prvků a gotických oken. Při opravách bylo podle materiálů TIC BRNO vyměněno přibližně 9000 skleněných tabulek. Při návštěvě tak můžete vnímat nejen staletou historii místa, ale i to, jak se o ni současné Brno stará.
Hlavní loď kostela bývá přístupná bez vstupného, samostatně lze navštívit také věž a čtyřpodlažní krovy s multimediální expozicí. Výstup vede po strmých a úzkých schodištích. Jakubské náměstí je nejzajímavější tehdy, když si na něj vyhradíte více než jen krátkou zastávku: prohlédnete si věž, sestoupíte do kostnice a potom se znovu vrátíte do současného městského ruchu nad ní.