V jedné jihlavské budově se během jediného století vystřídaly soudní jednací síně, vězeňské prostory, pedagogické a zemědělské školství i moderní vysokoškolská výuka. Objekt v Tolstého ulici, dnes hlavní budova Vysoké školy polytechnické Jihlava, byl na počátku 20. století postaven jako sídlo krajského soudu a věznice. Oficiální materiály školy uvádějí rok 1905, v některých pramenech se objevuje také rok 1906.
Budova krajského soudu a věznice
Justici sloužil areál až do roku 1960. Historická budova má podobu uzavřeného pentagonálního bloku se zastavěným vnitroblokem a třemi podlažími. Z původní soudní éry se dochovala především hlavní soudní síň. Po rekonstrukci dostala nové využití jako Historická aula VŠPJ, v níž se dnes konají přednášky, konference, obhajoby i další veřejné a akademické akce.
Po odchodu soudu se v objektu vystřídaly další vzdělávací instituce. Působil zde Pedagogický institut, od roku 1966 také odloučené pracoviště Vysoké školy zemědělské v Brně a od roku 1994 Vyšší odborná škola Jihlava. Vysoká škola polytechnická budovu převzala po svém založení. Zřízena byla v roce 2004 jako první veřejná vysoká škola neuniverzitního typu v České republice a dodnes je jedinou veřejnou vysokou školou se sídlem v Kraji Vysočina.
Místo spojené s politickými procesy
Historie areálu však není pouze příběhem architektury a proměny školství. Jihlavská věznice se stala dějištěm politických represí 50. let. Dne 17. června 1950 zde byli popraveni Karel Veselý, František Rod a Jan Tuček, odsouzení v procesu, který se v Jihlavě konal v únoru téhož roku.
S místem souvisejí také takzvané babické procesy. V srpnu 1951 byli v jihlavské věznici popraveni mimo jiné kněží Václav Drbola a František Pařil, Jan Bula následoval v květnu 1952. První jihlavský proces po událostech v Babicích proběhl mimořádně rychle a doprovázela jej silná propagandistická kampaň. Odborné prameny zároveň upozorňují na sporné okolnosti případu a na výpovědi, které byly později odvolány či zpochybněny.
Před budovou v přilehlém parku stojí památník jedenácti obětem popraveným v 50. letech komunistickou justicí. Návštěva areálu proto není jen prohlídkou zajímavé školní budovy. Je také připomínkou lidí, jejichž osudy byly součástí vykonstruovaných politických procesů.
Historická aula vedle 3D tisku
Největší půvab místa spočívá v kontrastu jednotlivých prostor. Při komentované prohlídce lze podle programu školy navštívit historickou aulu, knihovnu, laboratoř 3D tisku nebo laboratoř zpracování signálu a multimédií. Učebna pohybových aktivit se nachází v prostoru někdejší vězeňské kaple, což dává běžné školní místnosti nečekaný historický kontext.
Na starší část areálu navazuje moderní Výukové centrum VŠPJ. Vzniklo rekonstrukcí severního křídla bývalého soudu a novou přístavbou, která nahradila původní kotelnu, hospodářské budovy a část ohradní zdi. Stavba od studia QARTA ARCHITEKTURA získala v roce 2021 zvláštní cenu v soutěži Stavba roku. Nabízí novou aulu pro zhruba 330 až 340 lidí a v suterénu také bezbariérově přístupnou výukovou továrnu zaměřenou na technologie Průmyslu 4.0.
Jak se do interiérů podívat
Budova není běžně otevřeným muzeem. Historické prostory se zpřístupňují hlavně při komentovaných prohlídkách, dnech otevřených dveří, Noci vědy, přednáškách a dalších akcích školy. VŠPJ nabízí také virtuální prohlídku a orientační plán areálu. Termíny i rozsah návštěvy se mohou měnit, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální program školy nebo organizace Brána Jihlava. Pro rok 2026 škola uváděla například prohlídku 16. září a možnost návštěvy při Noci vědy 25. září; tyto údaje je třeba před návštěvou znovu ověřit.
Adresa Tolstého 1556/16 je dobře dostupná. Z autobusového nádraží je to přibližně 300 metrů, od trolejbusové zastávky Vysoká škola polytechnická asi 50 metrů. Hlavní vstup má schody, alternativní přístup vede z Tyršovy ulice přes dvůr a rampu. Pro návštěvníky s omezenou pohyblivostí je vhodné předem ověřit přístupnost konkrétní akce a historických částí.
Prohlídku lze spojit s návštěvou památníku v parku u bývalé věznice a pietních míst v Tyršově ulici. Jihlavská budova tak nabízí neobvyklou cestu českými dějinami: od soudní moci a vězeňské kaple přes bolestnou paměť 50. let až k laboratořím, posluchárně a výuce technologií budoucnosti.