Dvě historické budovy na náměstí Republiky spojuje jeden muzejní příběh. Národopisné muzeum Plzeňska po revitalizaci Chotěšovského a Gerlachovského domu nabízí návštěvníkům cestu od venkovského dětství přes školní léta až k městskému životu v Plzni. Nezůstává přitom jen u krojů a starých předmětů. Ukazuje také práci, módu, volný čas, spolkový život i řemesla, která utvářela každodennost západních Čech.
Dva domy, jedna muzejní cesta
Muzeum je pobočkou Západočeského muzea v Plzni. Oba památkově chráněné domy jsou propojené zadními trakty a dnes tvoří jeden funkční celek. Rekonstrukce, která stavebně probíhala v letech 2021 až 2023, přinesla obnovu střechy a technických rozvodů, úpravu dispozic i restaurátorské práce. Přibyly také nové depozitáře, digitalizační pracoviště, badatelna, přednáškový sál, recepce a muzejní obchod.
Nová stálá expozice byla po zkušebním provozu plně zpřístupněna na jaře 2024. Projekt za více než sto milionů korun získal také Cenu primátora města Plzně v soutěži Stavba roku Plzeňského kraje 2023. Důležitější než samotné ocenění je však výsledek: historické domy dnes dokážou sloužit památkové péči, modernímu muzejnictví i vzdělávání.
Od vesnice do města
První okruh sleduje život člověka v období mezi lety 1830 a 1900. Začíná ve venkovském prostředí, u narození a dětství, pokračuje školními léty a dospíváním a postupně směřuje k pracovnímu a společenskému životu v Plzni. Návštěvník tak neprochází pouze jednotlivými tématy, ale pomyslně i životní dráhou konkrétního člověka.
Výstava připomíná, jak se rozhodovalo o budoucím povolání, čím se lidé živili a jak trávili volný čas. Prostor dostává také spolkový život, který byl v 19. století důležitou součástí městské společnosti. Právě propojení venkova a města dává expozici širší význam: Plzeň se neukazuje jako izolované město, ale jako místo, do něhož přicházeli lidé z okolního regionu a přinášeli si s sebou své zkušenosti, dovednosti i zvyky.
Od krojů k měšťanské módě
Druhý okruh se soustředí na obživu, oděv a zvyky v Plzni a příměstských oblastech. Tradiční lidový oděv v něm zůstává důležitý, muzeum ale rozšiřuje pohled také o měšťanskou módu a řemesla. Výsledkem je pestřejší obraz společnosti, v níž vedle sebe existovaly různé způsoby oblékání, práce i společenského vystupování.
Téma obživy připomíná, že za vystavenými předměty stojí konkrétní lidské činnosti. Řemeslná výroba, domácí práce i další způsoby obživy nebyly jen ekonomickou nutností, ale také součástí rodinné tradice a místní identity. Expozice proto může zaujmout i návštěvníky, kteří se o národopis běžně nezajímají: mluví totiž o věcech, které lidé řešili v každé době – co si obléct, jak se uživit, kde pracovat a jak trávit čas.
Příběhy domů pod vrstvami času
Samotné budovy nejsou pouhou schránkou pro exponáty. Gerlachovský dům připomíná renesanční přestavbu z roku 1575 spojenou se stavitelem Janem Merlianem, zvaným Škarpalín. Z této doby se dochoval zdobný kamenný portál s iniciálami a datací. Dům nese jméno Josefa Gerlacha, výrazné osobnosti plzeňského společenského života. Jeho domácí koncerty a taneční zábavy navštěvoval podle městských pramenů také mladý Bedřich Smetana.
Chotěšovský dům má pro muzeum význam už od 30. let 20. století. Tehdejší rekonstrukce odhalila renesanční fresky s biblickými výjevy a zobrazením blahoslaveného Hroznaty, zakladatele kláštera v Chotěšově. Dnes je navíc tato část díky novému výtahu bezbariérově přístupná.
Tradice, které si lze vyzkoušet
Novinkou není jen podoba expozic, ale také Centrum experimentální etnologie v přízemí Gerlachovského domu. Jeho smyslem je zkoumat tradiční technologie, podporovat praktické poznávání řemesel a pomáhat uchovávat nehmotné kulturní dědictví západních Čech. Konají se zde workshopy a vzdělávací kurzy, při nichž se návštěvníci mohou s tradiční rukodělnou a domácí výrobou seznamovat aktivně.
Centrum není otevřené jako běžná každodenní expozice. Přístupné bývá v rámci předem oznámených akcí, proto je vhodné sledovat aktuální program muzea. Stejně tak se mohou měnit otevírací doba a podmínky návštěvy. Národopisné muzeum najdete na adrese náměstí Republiky 13, v samém srdci plzeňské městské památkové rezervace.