Stačí se vydat nad Klamovku a Praha 5 nabídne nečekaný architektonický kontrast. Na jedné straně vilová kolonie Šumava, navržená pro moderní bydlení ve dvacátých letech minulého století. Na druhé Buďánka, někdejší osada drobných domků, jejíž obyvatelé měli k městskému životu docela jinou cestu. Procházka mezi nimi není jen přehlídkou staveb: ukazuje, jak různé vrstvy města vznikaly a jak rozdílně se s nimi zacházelo.
Šumava, která se přizpůsobila svahu
Vilová kolonie Šumava vznikala v letech 1923 až 1924 podle projektu architekta Eduarda Hniličky. Její podobu výrazně ovlivnil terén. Domy se usazují ve svahu a řadí podél vrstevnic, takže zástavba nepůsobí jako pravidelná čtvrť přenesená na rovinu, ale jako celek, který hledá vlastní vztah k okolnímu kopci.
Při procházce stojí za to všímat si nejen jednotlivých průčelí, ale také toho, jak na sebe domy navazují a jak se mění pohled mezi nimi. Právě členitý terén je součástí architektonického řešení. Vily tu nejsou jen samostatnými objekty; jejich poloha, odstupy a zasazení do svahu vytvářejí společný obraz kolonie.
Mezi témata komentovaných vycházek patří Beladova vila, domy inspirované anglickými cottages z let 1924 až 1925 a vila Bohdana Bečky. Bečkovo jméno připomíná také politické dějiny první republiky: působil v první vládě Antonína Švehly. U jednotlivých domů je však nejlepší soustředit se na to, co lze z veřejného prostoru skutečně pozorovat. Prohlídka neznamená automaticky vstup do soukromých interiérů.
Buďánka: osada na okraji města
Buďánka vznikala od počátku 19. století. Žili tu nádeníci pracující na okolních vinicích, dělníci z blízkého pískovcového lomu i další obyvatelé. Osada si zachovala domkářský charakter také v době, kdy se proměňoval Smíchov i sociální složení jeho obyvatel. Právě rozdíl mezi drobnou zástavbou Buďánek a vilovou Šumavou dává společné procházce zvláštní sílu: dva světy tu od sebe dělí jen krátká vzdálenost.
Osud Buďánek nebyl samozřejmý. V roce 1988 se v souvislosti s vyvlastňováním původních majitelů připravoval plán výškové zástavby. Záměru se nepodařilo zabránit úplně: šest objektů bylo odstraněno a u zbývajících se prováděla statická opatření. Dnes jsou Buďánky součástí pražské památkové zóny. Ochrana jim dává význam nejen jako souboru starších domků, ale také jako připomínce někdejšího způsobu života na okraji rozrůstajícího se města.
Procházka, která čte město v detailu
Nejzajímavější je nesrovnávat obě místa podle toho, které je „hezčí“, ale sledovat, co každé vypráví. Šumava odhaluje představu o moderním bydlení a práci s krajinou. Buďánka zase připomíná, že město tvořili i lidé, jejichž domovy vznikaly z praktické potřeby blízko vinic a pracovišť. Společně ukazují, jak se na území dnešní Prahy 5 střídaly různé způsoby života i různé představy o budoucnosti.
Vycházka Pražské vlastivědy trvá přibližně hodinu a půl až dvě hodiny. Sraz bývá uváděn na zastávce autobusu 191 Podbělohorská; pokyny k příslušnému termínu je dobré ověřit při rezervaci, protože se mohou lišit. Trasa vede obytnou zástavbou, a proto počítejte především s prohlídkou z veřejných prostranství. Respekt k soukromí obyvatel patří k poznávání těchto míst stejně jako pozorný pohled na jejich architekturu.