Důležitá oprava pro návštěvníky: výstava Propaganda. Divadlo moci v raném novověku se podle aktuálně dostupných oficiálních informací nemá konat v Arcidiecézním muzeu Kroměříž, ale v Arcidiecézním muzeu Olomouc. Ohlášený termín je 26. listopadu 2026 až 14. února 2027. Kroměřížský zámek ji mezi svými plánovanými výstavami neuvádí, proto je vhodné před cestou ověřit nejnovější informace přímo u pořadatele.
Obraz, slovo a slavnost jako nástroje moci
Výstava se zaměří na evropskou propagandu 16. až 18. století. Byla to doba náboženských konfliktů, posilování státní moci a hledání nových způsobů, jak působit na společnost. Církevní představitelé, panovníci i další mocenské elity tehdy využívali nejen argumenty a rozhodnutí, ale také působivé obrazy, tištěné texty, veřejné obřady a velkolepé slavnosti.
Právě propojení různých komunikačních prostředků má být jedním z hlavních témat olomoucké expozice. Návštěvník se setká s knihami, pamflety, grafickými listy a obrazy, ale také s představou veřejného prostoru jako jeviště, na němž se moc předváděla, ospravedlňovala a upevňovala. Propaganda zde proto není jen otázkou nepravdivých sdělení. Pomáhala vytvářet symboly, společné hodnoty a představu kolektivní identity.
Reformace v obrazech a karikaturách
Výraznou část tématu představují vizuální konflikty spojené s reformací. Dobové tisky dokázaly během krátké doby šířit ostré soudy o protivnících a proměnit náboženský spor v srozumitelný obrazový příběh. Martin Luther se na jednom z uvedených děl objevuje jako „Hercules Germanicus“, tedy jako hrdinská postava, která zosobňuje sílu a odhodlání.
Jiné grafické listy pracují s karikaturou a nadsázkou. Patří k nim zobrazení Luthera se sedmi hlavami, takzvaná luterská bojová kočka nebo satira namířená proti mnišství. Z Lutherova a Melanchthonova pamfletu pochází také motiv Papežského osla v Římě. Tyto obrazy nebyly pouhou ilustrací textu. Měly přesvědčit, zesměšnit protivníka a nabídnout divákovi jasné rozdělení světa na správnou a zavrženíhodnou stranu.
Evropa jako politický obraz
Mezi prezentovanými díly má být také kolorovaný grafický list Europa regina ze známé Cosmographia Sebastiana Münstera z roku 1628. Evropa je zde zobrazena jako královna, tedy jako politický a kulturní celek vyjádřený prostřednictvím personifikace. Takové obrazy dokázaly složité představy o moci a uspořádání kontinentu převést do jediné zapamatovatelné figury.
Zajímavým exponátem má být rovněž mědirytina Conrada Graleho Sen kurfiřta Fridricha Saského z roku 1617. Přesný význam podobných děl se neomezuje na jejich výtvarnou podobu. Důležité je také to, komu byla určena, jak se šířila a jaké politické nebo náboženské postoje podporovala.
Proč téma oslovuje i dnes
Výstava může být zajímavá i pro návštěvníky, kteří se běžně o raný novověk nezajímají. Ukazuje totiž mechanismy, které jsou srozumitelné i v současnosti: sílu opakovaného symbolu, účinek zesměšnění protivníka, vliv působivého příběhu nebo význam veřejného rituálu. Rozdíl spočívá především v tehdejších médiích. Místo sociálních sítí a obrazovek nastupovaly dřevořezy, mědirytiny, knihy, kázání a slavnosti.
Pro školy Muzeum umění Olomouc připravuje animační program Hrejte podle našich not!, určený žákům druhého stupně základních škol a studentům středních škol. Účastníci si mají vyzkoušet, jak funguje manipulace prostřednictvím karikatury, pamfletu a výrazných symbolů. Pracovat budou s propagandou smyšlené politické strany, takže si principy mohou osvojit tvůrčí a názornou cestou.
Arcidiecézní muzeum Kroměříž přesto s tématem souvisí kulturním prostředím. Sídlí v areálu Arcibiskupského zámku, někdejším reprezentačním sídle olomouckých biskupů a arcibiskupů, a spravuje jejich obrazárnu, knihovnu i další sbírky. Kroměřížský zámek a zahrady jsou od roku 1998 zapsány na seznamu UNESCO. Pokud tedy návštěvník míří za barokní reprezentací a dějinami církevní moci, Kroměříž rozhodně stojí za samostatnou návštěvu. Pro výstavu Propaganda však zatím platí Olomouc a termín od konce listopadu 2026 do poloviny února 2027.