Za dnešní podobou zámku v Oslavanech stojí příběh několika různých epoch. Areál vznikl na místě kláštera Vallis sanctae Mariae, založeného kolem roku 1225 jako prvního ženského cisterciáckého kláštera na Moravě. Poškození během husitských válek a rozsáhlý požár v roce 1517 ale nasměrovaly jeho další osudy jinam. V 16. století začala přeměna klášterního komplexu v šlechtické sídlo a vznikla výrazná renesanční část s arkádovým nádvořím.
Renesanční zámek se středověkým základem
Oslavanský zámek není jednolitou stavbou z jediné doby. Jeho dvě vnitřní nádvoří spojují dochované středověké pozůstatky původního kláštera s renesanční přestavbou a pozdějšími barokními a klasicistními úpravami. Právě tato vrstevnatost dává návštěvě zvláštní půvab: vedle pravidelných renesančních arkád lze v areálu hledat stopy mnohem starší sakrální stavby.
Součástí komplexu je bývalý klášterní kostel Panny Marie. Dochované kněžiště, respektive presbytář, bylo později využíváno jako zámecká kaple. Kaple tak není jen historickou připomínkou někdejšího kláštera, ale také jedním z nejdůležitějších míst současné památkové obnovy. V roce 2023 prošla obnovou její vnější fasáda a restaurování kaple následně zvítězilo v jihomoravském kole soutěže Památka roku 2024 v kategorii velkých staveb. Výsledek krajského kola byl vyhlášen v lednu 2025.
Od skladů k postupné záchraně
Osud zámku ve druhé polovině 20. století nebyl příznivý. Historický areál sloužil jako sklady, což vedlo k jeho celkové devastaci. Zlom přišel v roce 1993, kdy zámek získalo město Oslavany. Místo jednorázové rekonstrukce začala dlouhodobá obnova rozdělená do jednotlivých etap.
Postupně se opravovaly střechy, zajišťovaly arkády, obnovovaly fasády a zpřístupňovaly další interiéry. Při úpravách nově využívaných prostor bylo nutné odstranit novodobé dozdívky a navážky i řešit havarijní stav některých konstrukcí. Zároveň se dařilo uchovat historické části, stavební prvky a detaily. Zámek proto není možné označit za definitivně dokončený, jeho proměna je spíše příkladem trpělivé péče o památku, která dostává novou funkci po částech.
Muzea, důlní chodba i kamenné památky
Dnešní návštěvník nepřichází pouze za architekturou. V zámeckém areálu působí Muzeum hornictví a energetiky Rosicko-Oslavanska, které připomíná téměř 250 let těžby černého uhlí v Rosicko-oslavanské pánvi i energetickou minulost regionu. Prohlídku doplňuje maketa důlních pracovišť a důlní chodba. Historie zámku se tak přirozeně propojuje s průmyslovými dějinami města.
Další část areálu využívá Hasičské muzeum Oslavany. Od roku 2020 je zde otevřeno také lapidárium Muzea v Ivančicích. Jeho sbírka představuje architektonické fragmenty, náhrobky a další kamenné artefakty od středověku do 19. století. Mezi pozoruhodné exponáty patří středověká kamenná křtitelnice z Řeznovic, náhrobky ivančických měšťanů, prvky z někdejší synagogy nebo část pranýřového sloupu z Ivančic.
Areál, který slouží i současnosti
Zámecká kaple a další historické prostory dnes nejsou jen kulisou pro prohlídky. Konají se zde výstavy, koncerty, přednášky a další kulturní akce. V někdejší zámecké kuchyni a pivovaru funguje restaurace; údaj o vzniku pivovaru v roce 1547 uvádí její provozovatel.
Návštěvu lze spojit s poznáváním dalších míst v Oslavanech, zejména industriálních památek spojených s hornictvím. Muzea a lapidárium mají sezónní provoz, který se může měnit podle období a konaných akcí, proto je vhodné ověřit aktuální časy před cestou. Zámek najdete na adrese Zámecká 1/16. Nečeká zde jednotná celoroční prohlídková trasa jako u některých státních zámků, ale pestrý areál, v němž se potkává klášterní minulost, renesanční architektura, hornické dědictví i současný kulturní život.