Jen málokteré muzeum nabídne návštěvníkovi spojení slavného rodáka, středověkých základů a renesančních kleneb tak přirozeně jako to ivančické. Památník Alfonse Muchy najdete v historickém centru na Palackého náměstí, v někdejší městské radnici. Právě tady se dnes setkává výtvarné umění, regionální historie a příběhy dvou výrazných osobností, které mají k Ivančicím blízko.
Od muzea založeného pro národopisnou výstavu
Muzeum v Ivančicích bylo slavnostně otevřeno 10. června 1894 v domě pánů z Lipé. Jeho vznik souvisel se sběratelskou činností před Národopisnou výstavou českoslovanskou, která se konala v Praze o rok později. Instituce tak patří k nejstarším regionálním muzeím na Moravě.
Za dobu své existence se několikrát proměnila. V roce 1965 se z ní stalo okresní muzeum pro okres Brno-venkov. Dnes je důležité rozlišovat mezi muzeem jako institucí a návštěvnickými prostory v Ivančicích. Většina sbírkového fondu byla na konci roku 2005 přesunuta do depozitářů v benediktinském klášteře v Rajhradě a od roku 2024 muzeum pracuje také na zámku v Oslavanech. V Ivančicích se návštěvníci setkávají především s výstavami a památníkovou prezentací.
Muchovy stopy i překvapení ze sbírek
Výraznou součást muzejních sbírek tvoří fond Alfonse Muchy. Obsahuje několik desítek jeho prací, mezi nimi rané kresby, osobní předměty a korespondenci. Mucha se v Ivančicích narodil 24. července 1860 a později se proslavil především v Paříži jako autor plakátů, ilustrátor a jeden z průkopníků secesního dekorativního stylu. Návštěva památníku tak není jen připomínkou slavného jména, ale také návratem k jeho regionálním kořenům.
Obraz muzea je však mnohem širší. Sbírky zahrnují archeologické nálezy, historické předměty, cechovní památky, keramiku, sklo, porcelán, numismatiku, staré tisky, fotografie, rukopisy i etnografické předměty. K pozoruhodným exponátům patří konvice ivančického hrnčířského cechu z roku 1543, české denáry z 11. století nebo část českobratrského kancionálu z přelomu 16. a 17. století.
Zajímavá je také přírodovědná část. Najdete v ní minerály, horniny a fosilie rostlin z permokarbonských sedimentů Rosicko-oslavanského uhelného souvrství. Nechybějí ani otisky ryb a mlžů nebo několik neobvyklých předmětů pocházejících z Ekvádoru.
Stará radnice jako exponát sama o sobě
Samotná budova Památníku Alfonse Muchy stojí za pozornost ještě před vstupem do expozic. Objekt vznikl na gotických základech dvou domů z 15. století a ve 40. letech 16. století byl velkoryse renesančně přestavěn. Na nárožním arkýři je uveden letopočet 1544. Do roku 1850 zde sídlila radnice, později budova sloužila okresnímu soudu. Náročnou rekonstrukcí prošla v letech 1992 až 2002.
V interiéru se dochovaly mimořádné renesanční sklípkové klenby. Jedna se nachází v přízemí, druhá v nárožním arkýři v prvním patře. Podle turistických a městských materiálů jde o typ kleneb, který měl být na Moravě poprvé použit právě zde. Historická stavba proto není pouze schránkou pro výstavy, ale jedním z nejzajímavějších předmětů celé návštěvy.
Muchův památník, Vladimír Menšík a výlet po městě
Památník připomíná vedle Alfonse Muchy také dalšího slavného ivančického rodáka, herce Vladimíra Menšíka. Stálé expozice věnované oběma osobnostem doplňují příležitostné výstavy. Pro rok 2026 je avizována výstava Rytíři. Mýtus a skutečnost, která má od 16. května do 4. října představit rytířství prostřednictvím témat statečnosti, věrnosti, zdvořilosti, štědrosti a víry. Počítá s autentickými exponáty, replikami zbrojí i interaktivními prvky.
Návštěvu lze spojit s procházkou historickým centrem. Nedaleko jsou kostel svatého Petra a Pavla, staré městské domy, židovský hřbitov i místa spojená s Jednotou bratrskou. Okolí Ivančic navíc nabízí pěší a cyklistické trasy v krajině kolem soutoku Jihlavy, Oslavy a Rokytné.
Památník se nachází na Palackého náměstí v Ivančicích. Otevírací doba i vstupné se mění podle sezony a typu výstavy, proto je vhodné aktuální údaje před cestou ověřit u provozovatele. Pokud chcete poznat Ivančice v několika vrstvách najednou, je zdejší muzeum dobrým začátkem: od Muchových plakátů a renesanční architektury vede cesta až k dějinám řemesel, krajiny a každodenního života na jihozápadní Moravě.