Pardubický zámek dokáže během jediné návštěvy nabídnout dva zcela odlišné příběhy. Uvnitř čekají sály s raně renesanční výzdobou, kazetovými stropy a stopami života mocného rodu Pernštejnů. Zvenčí však areál působí spíše jako pevnost: obklopují jej mohutné hliněné valy, nárožní rondely, hradby se střílnami a široký příkop. Právě toto spojení reprezentativního paláce s moderním obranným systémem dělá ze zámku jednu z nejcennějších památek Pardubického kraje.
Od vodního hradu k pernštejnské rezidenci
Počátky panského sídla sahají podle archeologických nálezů až na konec 13. století. Původní vodní hrad se ve 14. století proměňoval a po husitských válkách získal novou kamennou hradbu se střílnami pro ruční palné zbraně a patrně také děla.
Zásadní obrat přišel na přelomu 15. a 16. století. Vilém z Pernštejna koupil pardubické panství roku 1491 a rozhodl se z města vytvořit centrum svého velkostatku i českou rezidenci rodu. Během přibližně sedmi desetiletí pernštejnské éry se na zámku vystřídaly tři generace – Vilém, jeho synové Vojtěch a Jan.
Vilém nechal původní hrad přestavět na palác se čtyřkřídlou dispozicí. Kolem něj vznikl dvůr, hospodářské zázemí a především rozsáhlé opevnění. Zámek tak nebyl pouze pohodlným sídlem šlechtice, ale také dobře připraveným místem k obraně v době, kdy rychlý rozvoj dělostřelectva měnil podobu evropského válečnictví.
Valy, rondely a příkop jako promyšlený obranný celek
Nejvýraznější část pevnostního systému tvoří hliněný val s nárožními rondely. Na těchto vyvýšených postaveních mohlo být umístěno těžké dělostřelectvo. Vnitřní hradba byla vybavena střílnami pro ruční palné zbraně a celý areál chránil široký příkop, který bylo možné v případě ohrožení zavodnit.
Se zámkem souvisel také barbakán u města, známý jako Příhrádek. Původně jej s areálem spojoval dlouhý dřevěný most. Dnešní hráz s kamenným mostkem pochází až z roku 1805, přesto dodnes pomáhá návštěvníkům pochopit, jak zámek navazoval na městské opevnění a okolní krajinu.
Podle Východočeského muzea se tento typ opevněného areálu nedochoval ve střední Evropě v jiném místě v takovém rozsahu a s tak dobře čitelným urbanistickým řešením. Zámecké valy přitom nejsou jen historickou kulisou. Fungují také jako zelený prostor těsně přiléhající k pardubickému centru a vybízejí k samostatné procházce.
Renesanční sály, malby a zbrojnice
Prohlídkový okruh Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách zpřístupňuje hlavní sály a komnaty, v nichž lze sledovat proměnu původního hradu v reprezentativní sídlo. Rytířské sály ukrývají jedny z nejstarších dochovaných renesančních nástěnných maleb v Čechách. Jejich výzdoba čerpá také z předloh Lucase Cranacha staršího a dalších významných umělců první poloviny 16. století.
Z pernštejnské doby se zachovaly rovněž dva cenné malované kazetové stropy a vstupní portál. Ten byl z větší části vytesán roku 1529 a osazen o dvanáct let později. Velký gotický sál dnes představuje rodovou historii prostřednictvím animovaného filmu, nástěnného rodokmenu tří generací a mapy významných pernštejnských sídel.
Rodová galerie využívá jeden z nejlépe dochovaných renesančních sálů s původním stropem. Portréty Pernštejnů vytvořil Petr Nikl jako moderní uměleckou interpretaci v prostoru, kde rod skutečně žil. Pozornost si zaslouží také obnovená představa pernštejnské zbrojnice. Expozice pracuje s replikami zbroje, chladných i palných zbraní a ukazuje, jak rozsáhlé zázemí muselo mocné sídlo pro svou obranu mít.
Po Pernštejnech přišlo muzeum
Finanční potíže Jaroslava z Pernštejna vedly v roce 1560 k prodeji panství královské komoře. Tím skončila role Pardubic jako hlavní pernštejnské rezidence. V dalších staletích zámek sloužil například správě velkostatku, jako pivovar, sklad textilní manufaktury nebo ubytování vysloužilých důstojníků. Původní vybavení a výzdoba se postupně rozptýlily či zanikly.
V roce 1920 zámek koupil pardubický Musejní spolek a muzeum v něm sídlí dodnes. Areál s opevněním je od roku 2010 národní kulturní památkou a spravuje jej Východočeské muzeum v Pardubicích. Současná expozice byla otevřena v roce 2022 a snaží se návštěvníkům přiblížit nejen krásu dochovaných interiérů, ale i fungování celého sídla.
Rodiny mohou podle aktuálního programu využít také dětské prohlídky Na návštěvě u Pernštejnů, které byly spuštěny od 1. července 2026. Děti při nich procházejí i běžně nepřístupnými místy, poznávají erb, zkoušejí rytířské zbraně a řemesla a na závěr mohou projít slavnostním pasováním v zámecké kapli. V hospodářských budovách navíc pokračuje obnova, po jejímž dokončení má vzniknout nové návštěvnické centrum a expozice přírody. Termín otevření plánovaný na konec října 2027 se však ještě může změnit.