Na místě, kde bylo během heydrichiády popraveno 194 lidí, se návštěvníci mohou setkat také s příběhem muže, který patřil k nejvýše postaveným představitelům nacistické moci v Protektorátu. Panelová výstava Když se šklebí smrt… Karl Hermann Frank před soudem dějin připomíná osmdesát let od jeho poválečného procesu a zasazuje jej do širších souvislostí nacistické okupace.
Od sudetoněmecké politiky k vrcholu moci
Výstava sleduje Frankovu politickou dráhu od působení v Sudetoněmecké straně až po jeho postavení v nacistickém aparátu. Po zákazu Německé nacionálně socialistické dělnické strany v Československu se v této straně politicky prosadil. Po neúspěšném puči v září 1938 uprchl do Německé říše.
Po okupaci se stal státním tajemníkem Úřadu říšského protektora a postupně získal rozhodující vliv nad bezpečnostním aparátem v Protektorátu. V srpnu 1943 byl jmenován německým státním ministrem pro Čechy a Moravu a nejvyšším velitelem SS v protektorátu.
Právě jeho působení je spojováno s nejtvrdšími represivními opatřeními nacistické správy. Odborné zdroje mu připisují mimo jiné jednoznačný podíl na vypálení Ležáků. S jeho jménem je spojována také odpovědnost za vyhlášení prvního stanného práva a za represivní vlnu po atentátu na Reinharda Heydricha, včetně vypálení Lidic.
Proces, který sledovalo poválečné Československo
Karl Hermann Frank byl zadržen 9. května 1945 u Rokycan při pokusu dostat se k americkým liniím. Do Československa byl vydán v srpnu téhož roku a skončil ve vyšetřovací vazbě na Pankráci.
Před Mimořádným lidovým soudem v Praze se jeho případ projednával od 22. března do 27. dubna 1946. Vystoupilo 54 svědků a osm soudních znalců. Frankova obhajoba se mimo jiné snažila stavět na tvrzení, že pouze plnil rozkazy. Rozsudek byl vynesen 21. a 22. května 1946. Frank dostal trest smrti a 22. května byl veřejně popraven v pankrácké věznici.
Z procesu se dochovalo více než 85 hodin zvukových záznamů. Právě ty umožňují nahlédnout nejen do průběhu řízení, ale také do způsobu, jakým se poválečná společnost vyrovnávala s představiteli nacistické moci. Historik Vojtěch Kyncl, autor výstavy, pracoval s těmito nahrávkami také při doprovodné přednášce, která se uskutečnila při vernisáži 6. května 2026.
Kniha zabavená při domovní prohlídce
Jedním z nejzajímavějších exponátů spojených s výstavou je na první pohled nenápadný výtisk knihy České legie na Sibiři. Publikaci vlastnil K. H. Frank a v roce 1937 mu ji při domovní prohlídce zabavil československý četník. Do Památníku Zámeček ji zapůjčilo muzeum Četnická stanice Chlumec nad Cidlinou.
Takový předmět dokáže velké dějiny přiblížit osobněji než samotná data. Kniha připomíná dobu, kdy se Frankův politický vliv teprve formoval, a zároveň ukazuje, že za pozdějšími rozhodnutími nacistického aparátu stál konkrétní člověk s vlastním majetkem, minulostí a politickými ambicemi.
Z popraviště vzniklo místo paměti
Památník Zámeček stojí v někdejší oboře u Larischovy vily. Za protektorátu zde nacistická pořádková policie zřídila cvičnou střelnici, která se proměnila v popraviště. Mezi 3. červnem a 9. červencem 1942 tu bylo popraveno 194 lidí z Pardubicka a okolí. Byli mezi nimi obyvatelé vypálených Ležáků i lidé, kteří pomáhali výsadku Silver A. Nejmladší oběti, Helence, bylo patnáct let.
Areál dnes tvoří pietní dvůr, původní žulový pomník z roku 1949 a moderní muzeum. Pietní území bylo v roce 1978 prohlášeno národní kulturní památkou. Stálá expozice otevřená po rekonstrukci v roce 2021 propojuje heydrichiádu, nacistické zločiny na Pardubicku, odboj, osudy pardubických Židů i poválečné vyšetřování.
Návštěvníci uvidí autentické dokumenty a předměty dochované z popraviště, dobové fotografie, nahrávky nebo svědectví pamětníků. Součástí je také prostor připomínající vězeňskou kobku a takzvaná pracovna gestapa s interaktivními displeji. Architektura z betonu, světla a stínu získala v roce 2022 dvě ocenění v soutěži Stavba roku.
Praktický tip na návštěvu
Panelová výstava je na vstupní rampě Památníku Zámeček a je bezplatná. Podle pořadatele si ji lze prohlédnout kdykoli, zatímco pro vstup do vnitřní expozice je třeba řídit se aktuální návštěvní dobou. Výstava byla prodloužena do neděle 13. září 2026.
Návštěvu je vhodné pojmout jako cestu celým areálem – od panelů přes muzeum a pietní dvůr až k původnímu pomníku. Nejde o běžnou atrakci, ale o silné místo paměti, které vyžaduje klid a respekt. Právě propojení konkrétního příběhu Karla Hermanna Franka s autentickým místem nacistických poprav však dává výstavě mimořádnou působivost.