V ulici Zahradní, přímo pod poliklinikou v Bystřici nad Pernštejnem, čeká na návštěvníky neobvyklá venkovní expozice. Park horníků připomíná práci lidí, kteří po generace sestupovali do podzemí, i průmyslovou éru, jež výrazně ovlivnila podobu Bystřicka. Volně přístupný prostor je vhodný jako krátká zastávka při poznávání města, zároveň ale otevírá téma, které přesahuje samotnou vystavenou techniku.
Od stříbra k uranu
Hornická historie Bystřice nad Pernštejnem nezačíná až ve 20. století. V údolí Svratky se podle městského muzea těžilo stříbro už od počátku 13. století a Bystřice se postupně rozvíjela také jako hospodářské a správní centrum spojené s touto činností.
Nejvýraznější kapitolu však představovala těžba uranu. Na Bystřicku začala v roce 1957 a soustředila se především na ložiska Rožná a Olší. Později se průzkum a těžba týkaly také dalších míst, například lokalit Slavkovice-Petrovice, Jasenice, Škrdlovice nebo Brzkov.
Uranový průmysl neovlivnil jen zaměstnanost. V Dolní Rožínce, Bystřici nad Pernštejnem, Novém Městě na Moravě a Tišnově přinesl výrazný stavební rozvoj a růst počtu obyvatel. Měnil tak každodenní život i vzhled celého regionu.
Důlní technika pod širým nebem
Park vznikl přemístěním původní sbírky důlních strojů, která se dříve nacházela za budovou městského muzea. Na novém místě byla technika opravena a doplněna popisky, takže si návštěvník může lépe představit, k čemu jednotlivá zařízení sloužila.
Mezi exponáty je například vrtací souprava a důlní lokomotiva s vozy. Ty sloužily k přepravě horníků na pracoviště v podzemí. Nejde tedy jen o anonymní kovové konstrukce – každý stroj souvisí s konkrétními činnostmi, bez nichž by provoz hluboko pod zemí nebyl možný.
Expozice přitom nepůsobí jako klasické muzeum s návštěvní službou. Její předností je právě otevřenost a jednoduchá dostupnost. Člověk se zde může zastavit cestou městem, prohlédnout si techniku a vnímat ji v kontextu okolní zástavby.
Mizející horník jako symbol změny
Dominantou parku je ocelová socha Mizející horník od uměleckého kováře Milana Beneše. Dílo symbolizuje ústup hornického řemesla a konec dobývání uranové rudy v regionu. Jeho význam proto není pouze výtvarný – připomíná také proměnu kraje, který se musel po uzavření dolů vyrovnat s koncem významné průmyslové etapy.
Důlní činnost na Bystřicku byla podle městského muzea ukončena 27. dubna 2017. Tehdy z dolu vyjel symbolický poslední vozík a uzavřela se kapitola, která začala uranovou těžbou o šest desetiletí dříve. Socha v parku tuto změnu zachycuje úsporně, ale srozumitelně: horník se z prostoru postupně vytrácí, zatímco jeho práce zůstává součástí místní paměti.
Park doplňuje muzejní expozice
Park horníků byl slavnostně otevřen 9. září 2022 při příležitosti Dne horníků. Na jeho vzniku se podílelo město, Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem a odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka státního podniku DIAMO. Myšlenka vzešla od bývalých zaměstnanců uranových dolů už v roce 2020, realizaci však zpomalila pandemie covidu-19. Práce se znovu naplno rozběhly na jaře 2022.
Kdo chce tématu porozumět podrobněji, může návštěvu spojit s městským muzeem. To provozuje stálou expozici Uran na Vysočině, kde jsou k vidění ukázky důlních děl, mechanismů, nářadí, ochranných pomůcek, svítidel i záchranářské techniky. Park a muzeum tak společně nabízejí pohled na hornictví zvenčí i zevnitř – od velkých strojů až po vybavení, které horníci potřebovali při práci pod zemí.
Park horníků je volně přístupný a orientačním bodem pro návštěvu zůstává ulice Zahradní a prostor pod poliklinikou. Pro někoho půjde o krátkou industriální zastávku, pro jiného o připomínku toho, že dějiny českých měst často vyrůstaly z toho, co se nacházelo hluboko pod jejich povrchem.