Ještě před několika desetiletími z Perninského rašeliniště odjížděla rašelina vytěžená až z hloubky kolem sedmi metrů. Dnes se na stejném místě vrací voda, vznikají tůně a rašelinná vegetace dostává prostor k obnově. Krátká naučná stezka tak návštěvníkům ukazuje nejen krásu krušnohorské přírody, ale také příběh krajiny, která se po průmyslovém zásahu postupně vzpamatovává.
Rašeliniště poznamenané těžbou
Perninské rašeliniště je pozůstatkem kdysi rozsáhlého vrchovištního komplexu mezi Perninkem a Abertamy. Průmyslově se zde rašelina těžila od roku 1956 do roku 2000. Podle dostupných odhadů bylo odvezeno přibližně 600 000 až 900 000 metrů krychlových materiálu a z původního rašeliniště zůstala zhruba pětina.
Těžba spolu s odvodňováním výrazně změnila vodní režim území. Přesto si lokalita zachovala vysokou biologickou hodnotu a především schopnost postupně se obnovovat. Rašeliniště totiž není jen zajímavým typem krajiny. Zadržuje vodu, zpomaluje její odtok a pomáhá udržovat vlhké prostředí v širší horské krajině.
Obnova vody jako základ návratu přírody
Nejpoškozenější část území o rozloze přibližně 66 hektarů prošla revitalizací mezi lety 2018 a 2020. V odvodňovacích kanálech vzniklo 390 přehrážek, dva kamenné vzdouvací objekty a osm tůní. Součástí prací byly také zásahy do přibližně tří kilometrů melioračních příkopů a vytvoření kaskády 24 nízkých rašelinových poldrů.
Cílem nebylo vytvořit okrasné jezírko, ale zpomalit odtok vody a vrátit ji do rašeliniště. Odstraněny byly také náletové dřeviny a vysazeny rašelinné kleče. Taková opatření vytvářejí podmínky pro návrat rašeliníků a dalších rostlin, které jsou na trvale vlhké prostředí vázané.
Chráněné území s dvěma tvářemi
Oficiálně je přírodní památka vedena jako PP Pernink. Má rozlohu 68,8396 hektaru a chrání především horská podmáčená stanoviště, vrchoviště, přechodová rašeliniště a podmáčené smrčiny. Přírodní památka byla vyhlášena v roce 2016.
Širší území je zároveň evropsky významnou lokalitou Natura 2000 s názvem Pernink a rozlohou přibližně 99,85 hektaru. Tyto dvě kategorie ochrany se částečně překrývají, ale nejsou totožné. Turistické označení Perninské rašeliniště se používá pro lokalitu mezi Perninkem a Abertamy, zatímco hlavní část přírodní památky administrativně spadá do obce Pernink.
Krátká stezka do citlivého mokřadu
Návštěvníci mohou území poznat na naučné stezce Rašeliniště Pernink. Začíná u parkoviště po levé straně silnice z Perninku směrem na Abertamy a zpřístupněná trasa měří přibližně 500 metrů. Její průchod podle turistických materiálů zabere asi půl hodiny.
Čtyři zastavení vysvětlují význam rašeliniště, jeho rostliny, živočichy i průběh revitalizace. Součástí je povalový chodník, vyhlídková věž a pozorovací molo nad vodní hladinou jedné z tůní. Trasa je podle dostupných informací nenáročná a má být vhodná také pro kočárky a vozíčkáře. Protože se stav mokřadního prostředí i jednotlivých prvků může měnit, je dobré aktuální přístupnost před cestou ověřit.
Rosnatka, žluťásek i bekasina
Na zachovalejších místech rostou například klikva bahenní, kyhanka sivolistá, šicha černá, rosnatka okrouhlolistá, všivec mokřadní, plavuň vidlačka, ostřice chudokvětá a různé druhy rašeliníků. Právě rašeliníky jsou pro fungování vrchoviště zásadní, protože zadržují vodu a podílejí se na tvorbě rašeliny.
V lokalitě přežívá také poměrně početná populace žluťáska borůvkového. Z ptáků zde nehojně hnízdí bekasina otavní a zaznamenáni byli rovněž tetřívek obecný, jeřáb popelavý, skřivan lesní nebo linduška luční. Mezi další obyvatele patří zmije obecná a ještěrka živorodá. Pozorování samozřejmě závisí na roční době i aktuálním stavu přírody.
Perninské rašeliniště je vhodné jako krátký výletní cíl nebo zastávka při cestě Krušnými horami. Na trase není podle dostupných materiálů občerstvení, proto je lepší vybavit se předem a pohybovat se pouze po vyznačených prvcích. Citlivý mokřad tak může zůstat přístupný lidem a současně dostat čas, který potřebuje k další obnově.