Hrad Perštejn stojí vysoko nad stejnojmennou obcí, na skalnatém výběžku mezi Krušnými a Doupovskými horami. Jeho poloha není působivá jen sama o sobě. Zřícenina dodnes připomíná dobu, kdy údolí Ohře představovalo důležitou spojnicí a kdy se o zdejší panství vedly ostré mocenské spory.
Přesné datum založení hradu neznáme. Pravděpodobně vznikl ve druhé polovině 13. století, nejspíše jako sídlo, které mělo kontrolovat okolní krajinu a cestu podél řeky. Za možného zakladatele bývá označován Boreš z Rýzmburka, jiné výklady spojují počátky hradu s rodem Šumburků. Jisté je, že nejpozději roku 1344 zde jako pán Perštejna vystupoval Bedřich ze Šumburka.
Šumburkové a hrad nad Ohří
Šumburkové patřili k významným vlastníkům v širším regionu. Jejich majetky zahrnovaly například Klášterec nad Ohří, Stráž nad Ohří, Prunéřov nebo Mikulovice. Panství získali jako léno od Karla IV. a Perštejn se stal jedním z jejich důležitých sídel.
Hrad nebyl izolovanou pevností bez vazby na okolí. Pod jeho ochranou se rozvíjelo podhradní osídlení, z něhož postupně vyrostla dnešní obec. První zprávy o stavbách v prostoru obce pocházejí z roku 1431, zatímco první známá zmínka přímo o vsi je až z roku 1468. Historie hradu tak pomáhá vysvětlit i vznik a jméno samotného Perštejna.
Válka, obléhání a zkáza
Nejdramatičtější kapitola dějin hradu se odehrála v patnáctém století. Za husitských a poděbradských válek se o šumburský majetek přeli bratranci Aleš a Vilém ze Šumburka. Po rozdělení panství připadl Perštejn Alešovi, zatímco Vilém si vybudoval nedaleký Nový Šumburk.
Roku 1446 vstoupil Aleš ze Šumburka do lenního svazku se saským knížetem Fridrichem. Posádka Perštejna pak podnikala výpady proti majetku přívrženců Jiřího z Poděbrad. Hrad se tím dostal přímo do středu tehdejšího mocenského konfliktu.
Po Alešově smrti v roce 1451 následovalo tažení vedené Jakoubkem z Vřesovic, ke kterému se připojila také vojska měst Loun a Žatce. Perštejn byl obležen a jeho posádka nakonec kapitulovala. Hrad byl poté vypálen a částečně zbořen, aby nemohl znovu sloužit jako opěrný bod protivníků Koruny české.
Od sídla ke zřícenině
Po zničení zůstal majetek potomkům Aleše ze Šumburka. Samotný hrad byl sice částečně opraven, jeho význam však už postupně klesal. V šestnáctém století se v držení panství vystřídali další šlechtici, mezi nimi Albrecht z Kolovrat a Opl z Fictumu.
V písemnostech z roku 1537 je Perštejn poprvé označen jako pustý, respektive jako zřícenina. O dva roky později jej získal Hanuš z Fictumu a připojil k panství Šumburk. Na návrat života do hradu to však nestačilo. Opuštěné sídlo dál chátralo a postupně se proměnilo v romantickou dominantu lesnatého svahu.
Co uvidíte při výletu
Z někdejšího hradu se dochovaly zbytky paláce, okrouhlé věže a hospodářských staveb. Nečeká tu rozsáhlý areál s dochovanými interiéry, ale právě střídmost místa umožňuje dobře vnímat jeho zasazení do krajiny. Z výšky se otevírá vztah mezi hradem, údolím Ohře a okolními lesy.
K zřícenině vede z centra obce modrá turistická značka. Výstup prochází lesnatým terénem a místy může být prudší, proto se hodí pevná obuv. Areál býval uváděn jako celoročně volně přístupný, aktuální režim vstupu a případná bezpečnostní omezení je ale vhodné před cestou ověřit. Na místě se podle turistických informací nacházejí také informační tabule.
Perštejn je kulturní památkou a nabízí výlet, při němž se propojí dějiny šlechtického sídla s krajinou severozápadních Čech. Výpravu lze prodloužit poznáním obce, údolí Ohře nebo návštěvou nedaleké zříceniny hradu Šumburk. S místem se však nesmí plést známější hrad Pernštejn na jižní Moravě – jde o dvě odlišné památky.