Zoo Praha má po osmi letech znovu důvod slavit úspěšný odchov gepardů. Pět mláďat geparda štíhlého se narodilo 18. června 2026 a podle dosavadních informací se všechna vyvíjejí dobře. Paterčata zůstávala nejprve s matkou v zázemním výběhu, protože první týdny života jsou pro gepardí mláďata mimořádně citlivé.
Zprávu o narození zoo zveřejnila v polovině července. Tehdy ještě nebylo jisté, kdy se koťata dostanou před návštěvníky. Původní plán počítal s druhou polovinou srpna, rozhodnutí však závisí na jejich zdravotním stavu i na tom, jak zvládnou další vývoj. K 26. srpnu 2026 nebylo na oficiálních stránkách Zoo Praha potvrzeno konkrétní datum jejich prvního veřejného představení.
Druhá šance pro zkušenou matku
Příběh vrhu je pozoruhodný také díky jeho matce. Sedmiletá samice dorazila do Prahy z Francie ve špatné fyzické i psychické kondici. Od jara 2023 se její stav postupně zlepšoval. Když v roce 2025 poprvé zabřezla, porodila mrtvé mládě. Neúspěšný porod ale zároveň ukázal, že je plodná a může se o potomstvo pokusit znovu.
O rok později přivedla na svět pět životaschopných koťat a podle chovatelů se o ně stará nad očekávání dobře. Pět mláďat sice spadá do obvyklého rozpětí gepardího vrhu, které činí dva až šest koťat, v pražském kontextu je však úspěch mimořádný. Zoo na něj čekala osm let a samice musela překonat nejen svůj původní zdravotní stav, ale i předchozí nezdar.
Porod venku a zkouška prudkých dešťů
Gepardice si pro porod vybrala venkovní výběh. Takové prostředí se více přibližuje přirozeným podmínkám, současně ale přináší rizika, která by v chráněném zázemí nebyla tak výrazná. Na přelomu června a července musela mláďata zvládnout prudké lijáky.
Promoknutí a následné zápaly plic patří spolu s predací k častým příčinám úhynu gepardích mláďat ve volné přírodě. Chovatelé pozorovali, jak matka po dešti koťata sušila olizováním vody z jejich husté srsti. Ta je v prvních týdnech nápadně huňatá a na hřbetě vytváří typický pláštík, který s dospíváním mizí. Po necelém měsíci začínala mláďata opatrně a poněkud neohrabaně chodit, stále však byla zcela odkázaná na mateřské mléko.
Gepardi mají v Praze dlouhou historii
Pražská zoo chová gepardy už od roku 1933. Na první úspěšný přirozený odchov si ale musela počkat až do roku 1972. Tehdy samice Brita položila základy zdejší chovné historie a během života porodila 27 potomků, z nichž většinu sama odchovala. Podle Zoo Praha patřil tento výsledek k prvním úspěšným přirozeným odchovům gepardů v lidské péči na světě.
Aktuální vrh tak není jen milou novinkou pro návštěvníky, ale také příspěvkem k chovu druhu, který čelí úbytku ve volné přírodě i v zoologických zahradách. Zoo Praha uvádí, že ve volné přírodě přežívá přibližně 7 000 gepardů a počet zvířat v evropských zoo od roku 2020 klesl asi o čtvrtinu. Gepard je podle mezinárodního hodnocení IUCN veden jako zranitelný druh. Žije především v afrických savanách, buši a polopouštích; v Asii přežívá už jen v Íránu.
Kde gepardy v zoo hledat
Gepardí výběh se nachází v dolní části areálu u Pavilonu šelem a plazů. Pavilon byl otevřen v roce 1991 a kromě kočkovitých šelem představuje také plazy a další druhy. Pokud budou mláďata veřejnosti zpřístupněna, nemusí být při každé návštěvě dobře vidět. Mohou odpočívat v zázemí, zůstat ukrytá před nepříznivým počasím nebo být dočasně oddělena kvůli potřebám matky.
Zoo Praha leží v Troji a běžnou návštěvu není nutné rezervovat. Před cestou za paterčaty je však rozumné ověřit aktuální oznámení na oficiálním webu nebo sociálních sítích zoo. Právě u tak malých a citlivých zvířat se může plánované zpřístupnění změnit ze dne na den.
Při čekání na první setkání stojí za pozornost i samotná matka s mláďaty. Gepard je jediná velká kočkovitá šelma, která v dospělosti nemá zatažitelné drápy. Díky nim a stavbě těla dokáže zrychlit z klidu na 60 kilometrů v hodině přibližně za dvě sekundy a na krátkou vzdálenost se blíží rychlosti 100 kilometrů v hodině. V pražském výběhu však návštěvníci nyní sledují především pomalý začátek života pěti nových nadějí tohoto druhu.