Čínská obřadní nádoba stará více než tři tisíce let, japonské dřevořezy, tibetské buddhistické plastiky, indická miniatura nebo perský rukopis Koránu z roku 1462. To je jen část toho, co lze vidět ve stálé expozici Umění Asie napříč prostorem a časem v pražském Salmovském paláci. Národní galerie Praha ji otevřela 17. října 2025 a představuje v ní výběr 520 děl vzniklých během přibližně pěti tisíc let.
Od Japonska po islámský svět
Expozice prochází Japonskem, Koreou, Čínou, Tibetem, jižní a jihovýchodní Asií i oblastmi islámské kultury. Návštěva tak není jen krátkou zastávkou u několika známých motivů, ale spíše promyšlenou cestou napříč civilizacemi, náboženstvími a výtvarnými tradicemi.
Mezi mimořádně cenné exponáty patří čínská porcelánová miska z období dynastie Ming z 15. století nebo zmíněný perský rukopis Koránu. Pozornost si zaslouží také soubor děl čínského malíře Čchi Paj-š’e, japonská keramika z Arit y, buddhistické malby a plastiky z Tibetu nebo gandhárské reliéfy z území dnešního Pákistánu.
Rozsáhlá sbírka Národní galerie přitom čítá přes 13 000 předmětů. Expozice proto ukazuje pouze její část a její podoba zároveň odráží historii českého sběratelství. Některé regiony a období jsou zastoupeny výrazněji než jiné, nejde tedy o úplný obraz veškerého asijského umění.
Nejen přehlídka krásných předmětů
Jedna z hlavních částí expozice se věnuje tomu, jak se asijské umění dostávalo do českých zemí a jak se o něm v Evropě přemýšlelo. Připomíná obchod s takzvaným orientálním zbožím, světové výstavy, šlechtické interiéry i dějiny orientalismu. Návštěvník se tak dozvídá nejen něco o vystavených dílech, ale také o okolnostech jejich získávání a o způsobech, jakými byla v minulosti vykládána.
Významnou stopu v českém prostředí zanechali například sběratelé Joe Hloucha, Vojtěch Chytil, Josef Martínek a Vojtěch Lanna. Připomenuti jsou také badatelé Alois Musil a Bedřich Hrozný. Japonskou část sbírky výrazně ovlivnil baron Džiróhači Sacuma, který po pražské výstavě své kolekce v roce 1936 věnoval československému státu soubor japonských obrazů a dřevořezů.
Expozice ukazuje rovněž asijské inspirace v českém umění, například u Emila Filly. Téma tak získává místní rozměr: Asie není představena jako vzdálený a neměnný „exotický“ svět, ale jako součást kulturních kontaktů, které ovlivňovaly i Prahu a české umělce.
Tematické souvislosti místo jednoduché časové osy
Druhá a rozsáhlejší část neřadí díla pouze podle zemí a letopočtů. Zaměřuje se na témata, která se napříč oblastmi opakují: duchovní tradice, písmo a kaligrafii, dekor a ornament nebo způsoby zobrazování přírody a člověka. Vedle sebe se tak mohou objevit díla z různých kultur, která spojuje podobný princip, funkce nebo způsob uvažování.
Důležitou součástí koncepce je také snaha překonávat tradiční eurocentrický pohled. Expozice se hlásí k dekolonizaci muzejní praxe a zohledňuje i přístupy asijských odborníků. Neříká tedy jen, co Evropa na asijském umění obdivovala, ale otevírá otázku, kdo jednotlivé kultury popisoval, jaké představy při tom vznikaly a co mohlo v dosavadních výkladech zůstávat stranou.
Palác, který návštěvu doplňuje
Salmovský palác stojí na Hradčanském náměstí mezi Schwarzenberským a Šternberským palácem. Klasicistní trojkřídlou budovu s čestným dvorem nechal na začátku 19. století vybudovat pražský arcibiskup Vilém Florentin, kníže Salm-Salm. Od roku 1811 patřila Schwarzenbergům. Národní galerie Praha ji převzala do správy v roce 2004 a po rekonstrukci využívá jako výstavní prostor.
Prohlídku doplňuje audioprůvodce pro mobilní zařízení, v němž provázejí herci Pavla Beretová, David Matásek a Šimon Krupa. K dispozici jsou také audiovizuální a interaktivní prvky, dětská stezka, lektorský ateliér a Studio určené ke hře, tvorbě i meditaci. Pro školy, rodiny i dospělé návštěvníky galerie připravuje komentované prohlídky, přednášky a tvůrčí dílny.
Expozice je otevřená od úterý do neděle obvykle mezi 10. a 18. hodinou. Salmovský palác najdete na adrese Hradčanské náměstí 1 v Praze 1; pohodlně se sem dostanete tramvají 22 nebo metrem A ze stanic Malostranská či Hradčanská. Před cestou je vhodné ověřit aktuální provoz a vstupné na webu Národní galerie Praha, protože se mohou měnit.