Ledovcové jezero pod nejvyšší horou české Šumavy
Plešné jezero se ukrývá v nadmořské výšce přibližně 1 090 metrů, v ledovcovém karu na svahu Plechého. Ten je s výškou 1 378 metrů nejvyšší horou české části Šumavy. Jezero tak není jen cílem horského výletu, ale také názornou ukázkou toho, jak ledovce v minulosti modelovaly zdejší krajinu.
Vodní plocha má rozlohu 7,48 hektaru, obvod 1 242 metrů a v nejhlubším místě dosahuje 18,30 metru. Vznikla za morénovým valem, který vytvořil ustupující ledovec. Nad hladinou se zvedá výrazná karová stěna, podle způsobu měření vysoká zhruba 180 až 220 metrů. Spolu s okolními svahy vytváří scenérii, která působí divoce i přesto, že se k jezeru dá dojít po značených cestách.
Přibližně dvě stě metrů pod jezerem se nachází rozsáhlé žulové kamenné moře. Zabírá plochu kolem šesti hektarů a připomíná další kapitolu geologického vývoje Šumavy. Balvany, skalní stěny a voda sevřená v horském karu tu vytvářejí jedinečný celek.
Výlet z Nové Pece vede kolem Schwarzenberského kanálu
Nejčastější přístup k Plešnému jezeru vede z Nové Pece. Zeleně značená trasa měří podle zvoleného výchozího bodu přibližně 9 až 10 kilometrů, obec uvádí délku 9,2 kilometru. Část cesty sleduje Schwarzenberský plavební kanál, významnou technickou památku, která v minulosti sloužila k dopravě dřeva přes šumavský hřeben.
Další možností je vyrazit z osady Jelení, odkud je jezero vzdálené přibližně sedm kilometrů. Obě varianty vedou horským terénem, a proto se vyplatí počítat s celodenním výletem. Pevná obuv s dobrou podrážkou, oblečení do proměnlivého počasí a dostatek jídla s pitím jsou důležitější než snaha cestu uspěchat. Na trase z Nové Pece lze využít občerstvení Říjiště, jehož provoz se během roku mění.
Podle aktuálních opatření Správy Národního parku Šumava pro rok 2026 jsou zeleně značené cesty k jezeru a spojení mezi jezerem a Stifterovým pomníkem přístupné celoročně. Před cestou je přesto rozumné ověřit případné krátkodobé uzávěry a stav stezek. Volný přístup po značených trasách také neznamená možnost pohybu mimo vyhrazené cesty v klidových územích národního parku.
Jezero, které pomáhalo plavit dřevo
Plešné jezero není pouze přírodním útvarem. Jeho voda byla v minulosti využívána pro Schwarzenberský plavební kanál. Přirozená moréna byla upravena a opatřena hrází s výpustným zařízením, díky němuž bylo možné regulovat odtok vody a podpořit plavení dřeva.
U hráze stojí kámen s letopočtem 1868. Připomíná návštěvu tehdy osmiletého prince Jana ze Schwarzenbergu. Při vyšší hladině může být část kamene zakrytá vodou. Na břehu kdysi stávala také Lucemburská chata, vybudovaná z podnětu knížecí správy v roce 1911. Po rozšíření v roce 1935 nabízela nocleh až 46 hostům. V roce 1952 vyhořela a pozdější objekty bývalé pohraniční stráže byly odstraněny.
Stifterova skála a výhled na šumavskou krajinu
Nad jezerem se zvedá skalní stěna známá jako Stifterova skála. Na ní stojí 14,5 metru vysoký žulový památník věnovaný spisovateli Adalbertu Stifterovi, rodákovi z Horní Plané. Pomník vznikl v letech 1876 až 1877 a byl umístěn přibližně 221 metrů nad hladinou jezera. Díky tomu měl být viditelný také z Horní Plané.
Samotný památník neleží u vody, ale vysoko nad ní. Výstup k němu proto představuje samostatnou část výletu. Od Stifterovy skály se otevírá pohled na Plešné jezero i okolní šumavské lesy a svahy. Stavba zároveň připomíná dobu, kdy se turistika na Šumavě teprve rozvíjela. Na její realizaci se podíleli také místní dřevaři z Jeleních Vrchů; podle historického svědectví byly jejich iniciály vytesány pod terasou pomníku.
Plešné jezero tak spojuje několik tváří Šumavy na jednom místě. Návštěvník tu během jediné túry uvidí pozůstatek ledovcové činnosti, technickou stopu Schwarzenberského panství, horskou vodní nádrž i památník spojený s jedním z nejvýznamnějších šumavských literátů. Právě tato kombinace dává cestě z Nové Pece smysl i pro ty, kteří nehledají jen výhled, ale chtějí poznat příběh krajiny.