Krajinu kolem Okrouhlice a Lipnice nad Sázavou lze poznávat dvojím způsobem: jako soubor cest a vesnic, nebo jako místo, které se promítlo do obrazů Jana Zrzavého. Právě druhý pohled dává výletu po Poznávací stezce Krajem malíře básníka zvláštní smysl. Informační zastavení připomínají malířovy motivy a zvou k porovnání toho, co vidíme dnes, s krajinou zachycenou v jeho tvorbě.
Okruh z Okrouhlice přes Lipnici
Trasa začíná u železniční stanice v Okrouhlici a vede přes Vadín, Krásnou Horu a Lipnici nad Sázavou. Odtud pokračuje přes Babice a Olešnici zpět do Okrouhlice. Jde tedy o okruh, který se vrací na místo startu a propojuje několik obcí v kraji spojeném se Zrzavého životem.
Celá stezka měří přibližně 22 kilometrů. Některé údaje uvádějí 21 kilometrů, takže je dobré počítat s tím, že jde o orientační délku. Krajský turistický portál uvádí přibližně čtyři hodiny a doporučuje horské nebo trekové kolo. Pěšky se dá trasa projít také, ale vzhledem k její délce je rozumné vyhradit si na ni podstatnou část dne.
Nejde jen o přesun mezi jednotlivými obcemi. Deset zastavení s informačními tabulemi pomáhá číst krajinu v souvislosti s malířovou tvorbou. U zastavení jsou podle turistického portálu také přístřešky s lavičkami a letáky s mapkou. Výlet tak nabízí příležitosti zastavit se, odpočinout si a vnímat místo pomaleji, než dovoluje pouhý průjezd na kole.
Malířova krajina pod širým nebem
Hlavním zážitkem stezky je hledání vztahu mezi konkrétním pohledem a obrazem. Informační tabule přibližují krajinné motivy, které Zrzavý maloval, a návštěvník si může sám ověřovat, co se v místě proměnilo a co si stále zachovává svůj charakter. Nejde o to najít krajinu přesně takovou, jakou ji viděl malíř. Zajímavější je sledovat, jak se obyčejný výhled promění, když se na něj člověk dívá s vědomím, že se stal součástí umělecké inspirace.
Takové putování osloví i ty, kteří Zrzavého obrazy dobře neznají. Trasa propojuje poznávání regionu s jednoduchou otázkou: co z okolní krajiny může zaujmout malíře? Odpověď se nehledá jen na tabulích, ale také v samotných zastaveních a v proměnách cesty mezi nimi. Deset informačních bodů přitom dává výletu přirozený rytmus, aniž by z něj dělalo návštěvu uzavřené expozice.
Okrouhlice: rodné místo i pozdější ateliér
Jan Zrzavý se narodil v roce 1890 v Okrouhlici, a to v budově školy, kde působil jeho otec. Je důležité nezaměňovat tuto školu s místem Na Skalce. Tamní dům s pamětní deskou měl v podkroví malířův ateliér v letech 1959 až 1977; Na Skalce se také pojí s místní galerií a aktivitami spolku.
Spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého rozvíjí v Okrouhlici kulturní činnost spojenou s umělcovým odkazem a usiluje o vznik Centra Jana Zrzavého v bývalé škole. Možnost navštívit interiér školy nebo galerii se může měnit, proto je vhodné ověřit si aktuální informace předem. Samotná stezka ale není vázaná na otevření těchto míst: její výchozí bod je u železniční stanice a její hlavní obsah tvoří krajina a zastavení na trase.
Výlet bez pevného termínu
Poznávací stezku lze využít jako samostatný výlet, zatímco Jeníkova špacírka je organizovaná vycházka pořádaná v konkrétním termínu. Její případný termín se vztahuje pouze k danému ročníku akce, nikoli k běžnému přístupu na stezku. Před cestou se vyplatí naplánovat si návrat do Okrouhlice a zvolit způsob putování podle času i kondice.
Kdo trasu projde pěšky, získá prostor zastavovat se u jednotlivých motivů; na kole zase snáz obsáhne celý okruh během jednoho výletu. V obou případech je podstatné nespěchat kolem informačních tabulí. Právě spojení místní krajiny s příběhem člověka, který ji proměňoval v obrazy, odlišuje tuto stezku od běžného putování mezi obcemi Vysočiny.