Jen málokteré místo v Jiřetíně pod Jedlovou připomíná hornickou minulost tak názorně jako štola svatého Jana Evangelisty. Část historického důlního díla vede pod svahy Křížové hory a při prohlídce ukazuje nejen způsob někdejší těžby, ale také svět, který se po staletí ukrýval pod povrchem Lužických hor.
Jiřetín pod Jedlovou vznikl jako hornické městečko v souvislosti s nálezem stříbrných rud. Obecní tradice klade jeho založení do roku 1548, i když se v některých podkladech objevuje také rok 1554. Jisté je, že rozvoj sídla úzce souvisel s dolováním na tolštejnském panství. Nejstarší písemná zmínka o zdejší těžbě pochází z roku 1474, povolení k dolování získali Schleinitzové od krále Vladislava v roce 1484 a další privilegium následovalo roku 1509.
Stříbro, měď a těžké začátky
V žilách Křížové hory se nacházely rudy mědi, olova, cínu a stříbra. Mezi hlavní patřil galenit a chalkopyrit. Nejstarší uváděnou štolou v této lokalitě je štola svatého Kryštofa, založená roku 1539, která měla podle obecních údajů měřit 197 metrů.
Vrchol hornické činnosti se spojuje s obdobím kolem roku 1620. Tehdy obsahovala vytěžená ruda přibližně 624 až 1250 gramů stříbra na tunu a čtyři až čtrnáct procent mědi. Těžbu však citelně narušila třicetiletá válka. Výnosnost dolů kolísala a pozdější pokusy o návrat k těžbě už nedokázaly navázat na někdejší rozmach. Poslední snahy o dobývání v okolí skončily v roce 1910.
Štola, která dostala druhý život
Štola svatého Jana Evangelisty vznikla na přelomu let 1781 a 1782. Její založení je spojováno s Janem z Edenburku a záměrem prohloubit nebo znovu využít starší důlní díla. Těžba se ale ukázala jako málo výnosná, a tak se štola nakonec stala především dokladem historie zdejšího hornictví.
Veřejnosti byla poprvé zpřístupněna v roce 1935. Po druhé světové válce její vchod v roce 1945 zavalila trhavina a podzemí zůstalo návštěvníkům nepřístupné. K opětovnému otevření došlo až po desetiletích; dostupné údaje uvádějí roky 1995, 1998 i 1999. Rozcházejí se také informace o délce návštěvnické trasy. Obecní web uvádí 320 metrů, jiné materiály hovoří o delší části. Jisté je, že návštěva představuje průchod historickým důlním dílem s průvodcem, nikoli volně přístupnou procházku podzemím.
Podzemní kaple pod Křížovou horou
Jedním z nejzajímavějších míst uvnitř je prostor označovaný jako kaple. Nachází se přibližně v polovině hlavní chodby a podle turistických materiálů v něm návštěvníci uvidí vytesaný oltář a dřevěný kříž. Právě tento detail odlišuje štolu od běžné technické památky. Podzemí zde nepůsobí jen jako připomínka namáhavé práce horníků, ale také jako místo, kterému lidé vtiskli duchovní význam.
Prohlídka štoly se přirozeně nabízí v kombinaci s výstupem na Křížovou horu a návštěvou poutního areálu nad obcí. Okolní krajina navíc stále ukrývá další stopy po dolování. Hornická naučná stezka propojuje pozůstatky starých důlních děl, šachet a lomů. Přesný počet těchto míst se v dostupných materiálech liší, samotná trasa však dobře ukazuje, že hornictví nebylo epizodou spojenou s jediným vchodem do země, ale výrazně ovlivnilo celé okolí.
Tip pro návštěvu
Obec oznámila znovuotevření štoly od 5. srpna 2026. Protože se provozní podmínky, otevírací doba i vstupné mohou měnit, je vhodné ověřit aktuální informace na webu Jiřetína pod Jedlovou nebo telefonicky na čísle 724 344 431. Obec uvádí vstupné 80 korun pro dospělé a 40 korun pro děti od šesti do patnácti let; také tento údaj je dobré před cestou potvrdit. Dětem do pěti let není vstup podle obecních informací povolen.
V Jiřetíně se hornická historie připomíná také v bývalé faře, kde sídlilo hornické muzeum. To je však nyní označeno jako mimo provoz. Nejucelenější návštěvnický zážitek tak v současnosti nabízí právě štola, okolní naučná stezka a Křížová hora. Společně vyprávějí příběh místa, které vyrostlo díky rudám ukrytým v zemi a dnes svou minulost zpřístupňuje v podobě, již lze skutečně projít a zažít.