Čtyři podzemní podlaží a přibližně deset tisíc metrů čtverečních prostor: bunkr v Přáslavicích není jen úkrytem, ale především rozsáhlým technickým uzlem vybudovaným pro případ válečného konfliktu. Jeho úkolem bylo pomoci udržet důležité telekomunikační spojení. Dnes je možné sestoupit dovnitř a projít místy, která po desetiletí zůstávala veřejnosti skrytá.
Tajná spojovací síť pod zemí
Objekt nesl kódové označení Akce 025 a podle provozovatele patřil mezi sedm zodolněných bodů tajné československé spojovací sítě. Bunkrem vedla také Mezinárodní koaxiální kabelová magistrála MKKM1, která spojovala Moskvu a Berlín. Jeho význam tak přesahoval samotné Přáslavice: šlo o součást komunikační infrastruktury propojující tehdejší Československo s dalšími zeměmi Varšavské smlouvy.
Takové místo připomíná, že přípravy na možný konflikt nespočívaly jen ve vojenské technice a opevnění. Důležité bylo také zachovat fungující spojení mezi jednotlivými uzly. V podzemí proto vzniklo zázemí pro civilní i vojenskou telefonní ústřednu a armádní šifrovací techniku. Některé dobové technologie jsou podle provozovatele znovu funkční; nelze to však chápat tak, že se zde dochovalo veškeré původní šifrovací vybavení.
Stavba, kterou nebylo snadné rozpoznat
Výstavba začala v roce 1968 a dokončený objekt byl uveden do provozu v roce 1976. Areál vznikl v prostoru bývalého kamenolomu. Povrch byl upraven tak, aby stavba nepůsobila jako nápadný vojenský objekt. Utajení provázelo i samotnou výstavbu: podle provozovatele někteří dělníci nevěděli, na jakém objektu pracují, a podrobnosti neznaly ani jejich rodiny.
K úplnému odtajnění došlo až v roce 2016. Veřejnosti se bunkr otevřel v červnu 2022. Z místa, které bylo součástí přísně střežené infrastruktury, se tak stal cíl pro zájemce o moderní dějiny i technické památky. Jeho příběh přitom nestojí jen na velikosti podzemních prostor, ale také na kontrastu mezi nenápadným povrchem a složitým provozem ukrytým pod ním.
Prohlídka od ústředen po filtrační komory
Standardní prohlídka trvá přibližně 60 až 70 minut a vede přes všechna čtyři podlaží. Návštěvníci uvidí telekomunikační sály, kuchyň a zázemí obsluhy, ale také záložní zdroje a prostory spojené s úpravou vzduchu a ochranou před kontaminací. Právě filtrační a dekontaminační komory ukazují, že objekt byl připraven fungovat v podmínkách, kdy by běžné zázemí na povrchu nemuselo být dostupné.
Prohlídka je zároveň cestou do provozního světa, který se od běžné představy o bunkru liší. Vedle odolné konstrukce tu měly význam také technologie, zásobování a prostory pro lidi, kteří by se o chod zařízení starali. Návštěva tak nabízí pohled nejen na historickou stavbu, ale i na to, jak se plánovalo zachování spojení a provozu v krizové situaci.
Co vědět před návštěvou
Bunkr se nachází na adrese Přáslavice 335, 783 54 Přáslavice, v lokalitě mezi Přáslavicemi a Mrsklesy. Trasa vede po schodech a výtah není k dispozici, takže je potřeba počítat s pohybem mezi podlažími. Uvnitř bývá podle provozovatele přibližně 17 °C a na prohlídkové trase nejsou toalety.
Vstupenky se podle informací provozovatele pořizují elektronicky a konkrétní termíny je vhodné ověřit předem, protože nabídka se může měnit. Děti mladší šesti let se prohlídek účastnit nemohou. Fotografování pro osobní potřebu je povoleno, pořizování videozáznamů a zvukových nahrávek nikoli; vstup se zvířaty není možný.
Přáslavický bunkr je neobvyklým místem, kde se dějiny studené války setkávají s technickým dědictvím. Jeho podzemní chodby a sály pomáhají představit si, jak důležitou roli mělo spojení v době napětí — a jak dlouho mohlo takové strategické zázemí zůstávat skryté přímo pod krajinou, kterou lidé běžně míjeli.