Nejpozoruhodnější chvíle straňanského fašanku se odehrává uvnitř domů místních obyvatel. V úterý před Popeleční středou vyrážejí obcí fašančáré – pětice mužů s červeně natřenými dřevěnými šavlemi. V čele jde gazda, který řídí obchůzku, a za tanečníky přicházejí muzikanti. Společně navštěvují domácnosti, kde předvádějí tanec Pod šable, přijímají pohoštění i dary a zapojují domácí do dalšího tance.
Tanec, který patří celé obci
Straňanský Pod šable není běžné folklorní vystoupení určené pouze divákům v hledišti. Gazda vstupuje do domu jako první, za ním následují tanečníci a muzika. Samotný mečový tanec se provádí v prostoru domu, takže jeho podoba zůstává úzce spojená s konkrétními rodinami a místní komunitou.
Po tanci Pod šable přichází na řadu párový tanec straňanská. Do něj se může zapojit hospodyně nebo další členové domácnosti. Součástí obchůzky je také vytínání – obřadní bití tanečníka pod záminkou provinění. Odehrává se především v hospodách a na významných místech obce a patří k rituálním prvkům, které dávají fašanku jeho osobitou atmosféru.
Pod šable může ve Strání tančit kterýkoli chlapec nebo muž, není nutné být členem folklorního souboru. Dnes se schází několik věkově odlišných pětic fašančárů a k tradici přirozeně dorůstají také děti. Písně a taneční figury se učí v souborech i při pohybové a taneční výchově.
Od zámku v Uherském Ostrohu k národnímu seznamu
Nejstarší konkrétní zpráva o straňanském tanci pochází z roku 1784. Tehdy jej Straňané předvedli na zámku v Uherském Ostrohu. Podrobnější popis později zaznamenal místní učitel Alois Doufalík a v roce 1885 zveřejnil první ucelený popis tance také František Bartoš. Na konci 19. století se o něj zajímal Leoš Janáček, později jej etnolog František Pospíšil zasadil do širšího evropského kontextu mečových tanců.
Mečové tance na Uherskobrodsku jsou dnes vedeny jako Masopustní mečové tance na Uherskobrodsku a od roku 2022 jsou součástí Seznamu nemateriálního kulturního dědictví České republiky. Vedle Strání se jejich autentická podoba zachovala především v Komni a Bystřici pod Lopeníkem. Dřevěné šavle jsou současnou rekvizitou; samy o sobě nejsou důkazem, že se tanec v minulosti prováděl se skutečnými zbraněmi.
O významu jednotlivých figur a původu tance existují různé výklady. Odborníci v mečových tancích spatřují starobylé obřadní prvky a symboliku přechodu od zimy k jaru nebo zápasu dobra a zla. Jde však o interpretační rovinu, nikoli o jediný bezpečně doložený význam. Také vyprávění o původu mezi zbojníky z Javořiny patří spíše k místní legendě než k prokázané historii.
Fašank, který vyrostl ve festival
Význam tradice pomohlo udržet a zviditelnit pravidelné setkání folklorních skupin. Festival masopustních tradic ve Strání vznikl v roce 1987 z iniciativy etnologa Pavla Popelky. Během pěti dnů nabízí folklorní pořady, hudbu, řemesla, dětský program, filmotéku i závěrečné pochovávání basy. Program se může odehrávat na více místech, například v kulturním domě v Květné, ve Dvoraně Strání nebo v areálu Zámečku.
Pro rok 2026 archiv Muzea Jana Amose Komenského uváděl už 39. ročník. V mezinárodním kalendáři CIOFF je pro další ročník uveden termín 5.–9. února 2027. Konkrétní program, začátky jednotlivých akcí i trasu úterní obchůzky je ale vhodné před cestou ověřit u obce nebo pořadatelů.
Dvě živé tradice v Bílých Karpatech
Strání leží v krajině Bílých Karpat, na moravsko-slovenském pomezí, kde lze návštěvu fašanku spojit s poznáváním okolní přírody, turistických a cyklistických tras nebo místních památek. Výrazným druhým kulturním motivem je místní část Květná a její sklárna, založená roku 1794 knížetem Aloisem I. z Lichtenštejna. Patří mezi nejstarší kontinuálně pracující sklárny na Moravě.
Ruční výroba skla byla v roce 2023 zapsána na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO v rámci nadnárodní nominace několika evropských zemí. Při zvláštních akcích mohou návštěvníci sledovat práci sklářů u pecí, navštívit muzeum a prodejnu. Režim prohlídek se však nemusí shodovat s programem fašanku, proto je dobré ověřit aktuální možnosti samostatně.
Kdo přijede na fašank, měl by rozlišovat mezi festivalovým pořadem a skutečnou obchůzkou. Při ní fašančáré vstupují do domů místních lidí, nejde tedy o veřejné vystoupení s volným přístupem do všech prostor. Nejzajímavější zážitek vzniká právě z blízkosti a důvěry: obyvatelé otevřou své dveře, nabídnou pohoštění a na chvíli se stanou součástí tradice, která ve Strání žije už po staletí.