Nejzajímavější na kostele Povýšení svatého Kříže v Poděbradech je jeho proměnlivá podoba. Na první pohled působí jako gotická památka, její dnešní vzhled je však výsledkem několika staletí přestaveb. Nejstarší částí je gotický presbytář, zatímco trojlodí získalo výraznou renesanční podobu. Později přibyly barokní a historizující prvky.
Kostel stojí v historickém centru města na náměstí Anežky České, nedaleko poděbradského zámku. Spolu s ním a dalšími památkami vytváří přirozenou zastávku při procházce městem. Jde o římskokatolický farní kostel a zároveň nemovitou kulturní památku.
Nejstarší je presbytář s gotickými detaily
Dnešní stavba vznikla ve 14. století na místě starší sakrální stavby. Její nejstarší dochovanou částí je pětiboký presbytář, tedy prostor určený pro hlavní oltář a kněze. Z vnější strany jej podpírají opěráky a uvnitř jej zdobí křížová žebrová klenba, která v závěru přechází v klenbu paprsčitou.
Právě zde lze nejlépe číst středověký původ kostela. Dochovaly se gotické sedile, kamenná sedátka zapuštěná do stěny presbytáře, i pět oken s pískovcovým ostěním. Jedno z nich si uchovalo také středověkou kružbu. Tyto detaily mohou při běžné návštěvě snadno zaniknout, přesto patří k nejcennějším částem interiéru.
Renesanční přestavba změnila podobu trojlodí
Výrazná proměna kostela přišla v letech 1552 až 1562. Starší dřevěný strop byl nahrazen novým řešením a síňové trojlodí získalo podobu, kterou si v hlavních rysech zachovalo dodnes. Přestavbu vedl císařský dvorní architekt Giovanni Battista Aostalli de Sala.
Jeho působení připomíná nejen samotná architektura, ale také pozoruhodný náhrobek uvnitř kostela. Aostalli de Sala je zde pohřben pod renesančním náhrobkem s postavou klečícího rytíře, uváděným také s datem 1575. Kostel tak uchovává nejen stopu jeho práce, ale i osobní památku na člověka, který se významně podílel na jeho přestavbě.
V interiéru se potkává renesance, baroko i historismus
Podoba kostela se nezastavila u renesanční přestavby. Jižní kaple Panny Marie Bolestné byla přistavěna roku 1698, severní kaple svatých Cyrila a Metoděje pak v roce 1863. Západní věž pochází z roku 1818 a nahradila dříve samostatně stojící dřevěnou zvonici.
Také vybavení chrámu připomíná různé etapy jeho vývoje. K nejcennějším předmětům patří renesanční olověná křtitelnice z roku 1563. Baroko zastupuje kazatelna z roku 1732. Hlavní oltář z měděného plechu byl do Poděbrad přenesen z kaple v Nových Mlýnech po jejím zrušení v roce 1783. Většina dalšího inventáře je rokoková nebo pseudogotická.
Regotizace, která měla stavbě dodat jednotnější historický výraz, začala už v 19. století a vyvrcholila v letech 1896 až 1898. Úpravy vedl architekt R. Vomáčka spolu se staviteli J. Fialou a A. Taucem. Výsledkem proto není „čistě“ gotický kostel, ale vrstevnatá památka, v níž lze sledovat proměny vkusu i stavebních potřeb.
Zastavení v historickém centru Poděbrad
Kostel Povýšení svatého Kříže je přístupný především v době bohoslužeb. Jejich pořad se může měnit, proto je vhodné aktuální informace před návštěvou ověřit u farnosti nebo biskupství. Při prohlídce se vyplatí zaměřit na gotický presbytář, sedile, kamenná ostění oken, renesanční křtitelnici a Aostalliho náhrobek.
Návštěvu lze snadno spojit s procházkou kolem poděbradského zámku a historickým centrem města. Kostel přitom nabízí něco víc než jen působivý interiér: v jediné stavbě ukazuje, jak se české památky po staletí proměňovaly, aniž by ztratily svou původní stopu.