Pohledecká skála patří k výrazným výškovým bodům Žďárských vrchů. Její nejvyšší místo leží v nadmořské výšce 812 metrů, takže se řadí mezi zdejší „osmistovky“. Přibližně dva kilometry severovýchodně od Pohledce však návštěvníka nečeká volně přístupný vrchol s rozhlednou. Nejvyšší část hřebene se nachází v uzavřeném areálu a skálu je dnes vhodné vnímat především z okolních cest.
Skalnatý hřeben nad Pohledcem
Název Pohledecká skála označuje skupinu několika skalních útvarů rozložených na podlouhlém hřebeni. Některé dosahují výšky až 18 metrů a jejich tvary vznikly působením mrazového zvětrávání. V odborném horolezeckém názvosloví se objevují například sektory Rozpůlený hřeben, Třívěžatá nebo Tovární věž. Dnes jde ale spíše o doklad zdejšího reliéfu než o pozvánku k lezení – vstup na vlastní Pohledeckou skálu i horolezecká činnost jsou podle aktuálních údajů zakázány.
Širší území má charakter regionálního biocentra o rozloze téměř 97 hektarů a zasahuje do katastrů Pohledec a Kuklík. Lokalita leží v I. zóně CHKO Žďárské vrchy, tedy v režimu, který klade na ochranu přírody mimořádný důraz. Skalní hřeben proto není běžným turistickým cílem, kde by bylo možné libovolně hledat cestu až na vrchol.
Kaiserstein neboli Císařská skála
Pohledecká skála má také starší jméno Kaiserstein, v češtině Císařská skála. Historický název připomíná, že místo bylo v krajině známé dávno před vznikem dnešních technických staveb. Koncem 19. století se na tehdy méně zalesněném kopci nacházela turistická vyhlídka. Z vrcholu tak mohl být zajímavější pohled do okolní krajiny než dnes, kdy výhledy omezuje lesní porost a nejvyšší část zabírá oplocený areál.
O někdejší vyhlídkové funkci svědčí i to, že je Pohledecká skála v novějších podkladech stále uváděna mezi místními vyhlídkovými body a krajinnými dominantami. Neznamená to však, že je současný návštěvník může využít stejným způsobem jako před více než sto lety. Proměnila se krajina i režim samotného místa.
Věže viditelné zdaleka
Současnou podobu Pohledecké skály výrazně dotvářejí radiové a telekomunikační věže. Městské podklady uvádějí dvě, přičemž novější z nich měří 52 metrů. Společně s výškou hřebene vytvářejí orientační bod, který je patrný z širokého okolí. Pohledecká skála tak dnes funguje jako krajinná dominanta nejen pro Nové Město na Moravě a Pohledec, ale také pro okolní obce, například Zubří.
Technická infrastruktura zároveň připomíná vojenskou minulost lokality. Nejvyšší část byla součástí vojenského prostoru a podle současných informací zůstává uvnitř uzavřeného areálu. V minulosti se hranice prostoru měnily a větší část skal se ocitla mimo něj, samotná Pohledecká skála však zůstává veřejnosti nepřístupná. Ploty, brány a zákazové tabule je proto nutné respektovat bez ohledu na to, zda se k místu blížíte pěšky, nebo přijíždíte po lesní cestě.
Proč je důležitý klid
Ochranný režim nesouvisí jen s vojenským objektem. Lokalita je spojována také s výskytem chráněných druhů ptáků, včetně výra velkého, který zde podle dostupných podkladů pravidelně hnízdí. Právě proto není vhodné snažit se dostat co nejblíže ke skalám nebo vyhledávat případná hnízdiště. Klid návštěvníků, ohleduplný pohyb po okolních cestách a respektování místních zákazů jsou důležitější než samotný výstup k vrcholu.
Pokud se vydáte do okolí, chápejte Pohledeckou skálu jako místo k pozorování z odstupu. Orientačně se k ní přibližuje cesta od silnice z Nového Města na Moravě směrem na Jimramov, za Pohledcem v nejvyšším místě silnice. Popisy přístupu však mohou být starší a podmínky na místě se mohou měnit, takže rozhodující jsou vždy aktuální značky a pokyny v terénu. Přístupnější vyhlídkou v okolí je Vávrova skála nad Pohledcem; jde ale o jinou lokalitu.
Dominanta, kterou není třeba zdolat
Pohledecká skála je zajímavá právě tím, že spojuje několik vrstev krajiny: mrazem modelované skály, historickou vyhlídku, vojenskou minulost, moderní telekomunikační věže i citlivé přírodní prostředí. K jejímu poznání není nutné vstupovat do zakázaného prostoru. Stačí ji zahlédnout z okolních cest a obcí, vnímat její siluetu nad lesy Žďárských vrchů a připomenout si, že některá místa mají největší hodnotu tehdy, když jim dopřejeme klid.