Na první pohled je kostel svaté Kunhuty výraznou dominantou Vratislavova náměstí. Při bližším pohledu se však ukáže jeho největší pozoruhodnost: téměř celý vnější plášť stavby pokrývá rozsáhlá barevná sgrafitová výzdoba. Novoměstský rodák a akademický malíř Karel Němec ji vytvořil v letech 1928–1929 a její plocha dosahuje přibližně 520 metrů čtverečních.
Fasáda jako obrazový příběh
Němcova výzdoba není jen dekorací. Fasáda kostela funguje jako promyšlený obrazový program, v němž se potkávají výjevy ze Starého a Nového zákona, postavy světců i křesťanské symboly. Návštěvník tu může hledat například svaté Petra a Pavla, Krista při Poslední večeři nebo archanděla Michaela, který vítězí nad Satanem.
Mezi další motivy patří symbolika spojená s bohoslužbou, postava nosiče kadidla a svatý Kryštof. Ten je tradičně vnímán jako patron poutníků, řidičů a lidí na cestách, takže jeho přítomnost na kostele oslovuje i dnešní návštěvníky. Při obcházení stavby se vyplatí nespěchat a všímat si rozdílu mezi biblickými scénami, jednotlivými světci a drobnějšími symbolickými prvky.
Sgrafita pokračují také uvnitř. Na vítězném oblouku se nachází Němcovo dílo České nebe z roku 1930. Celou výzdobu uzavírá autorovo věnování z jubilejního svatováclavského roku 1929, v němž vysvětluje, že ji vytvořil k oslavě Boha, pro povzbuzení rodáků i pro vlastní radost.
Gotické kořeny a barokní proměny
Kostel patří k nejstarším památkám Nového Města na Moravě. První nepřímá písemná zmínka pochází přibližně z roku 1362. Dnešní stavba má gotický základ, její vnější podoba je však výrazně ovlivněna barokními úpravami. Charakteristické jsou polygonální závěr, hranolová věž v průčelí a členění, které dodává kostelu výraznou siluetu.
Vývoj stavby poznamenaly také požáry a následné obnovy. Po požáru města v roce 1723 se kostel dočkal dalších úprav. Roku 1739 vznikla na jižní straně sakristie s vrchnostenskou oratoří. Stará severní sakristie byla ve stejné době proměněna v kapli Bolestné Panny Marie, známou jako Černá kaple.
Označení kaple souvisí s její nástěnnou malbou. Objevují se na ní témata Prvotního hříchu, vyhnání z ráje, pekla, očistce a nebe, stejně jako připomínky pomíjivosti pozemského života. V interiéru stojí za pozornost také kazatelna z roku 1739, boční oltáře z roku 1750 a novogotický hlavní oltář z roku 1904. Největší zvon nese jméno Kunhuta a váží 2 200 kilogramů.
Karel Němec a tvář města
Karel Němec nebyl pro Nové Město cizím umělcem. Narodil se zde a jeho rukopis se uplatnil také na dalších domech ve městě i v okolním regionu. Kostelní sgrafita proto nejsou pouze samostatným uměleckým dílem, ale také součástí širšího příběhu místní výtvarné tradice.
Výzdoba vznikla na pevné omítce, kterou na fasádu a věž nechal nanést stavitel Šmída. Díky tomu se moderní umění první republiky spojilo se stavbou, jejíž dějiny sahají do středověku. Na jednom místě tak lze číst několik vrstev novoměstské historie: gotické počátky, barokní obnovu po požáru i kulturní sebevědomí města ve 20. století.
Prohlídka začíná na náměstí
Kostel svaté Kunhuty stojí přímo v centru Nového Města na Moravě na Vratislavově náměstí. Největší část sgrafit je možné prohlédnout z veřejného prostoru, takže návštěva fasády se snadno stane součástí procházky historickým centrem. U kostela stojí také socha svatého Jana Nepomuckého a kříž.
Interiér je vhodné navštívit podle aktuálního programu bohoslužeb. Individuální prohlídku lze podle turistických informací předem domluvit s římskokatolickou farností. Před návštěvou je dobré ověřit aktuální možnosti vstupu, protože běžná přístupnost se řídí především bohoslužbami.
Kostel je kulturní památkou a součástí městské památkové zóny. Městský plán regenerace počítá v letech 2026–2030 s postupným restaurováním sgrafit, stejně jako s dalšími pracemi na zábradlí, cifernících, střešní krytině a vnitřních omítkách. Plán představuje zamýšlený postup obnovy, nikoli potvrzení, že všechny etapy již byly uskutečněny. Právě péče o rozsáhlou venkovní výzdobu bude důležitá pro to, aby biblické příběhy na fasádě zůstaly čitelné i pro další generace.