Regionem.cz
Objevujte Česko

Polanská niva: divoká Odra a mokřady na okraji Ostravy

Jen kousek od městské zástavby se Odra vine lužní krajinou, která připomíná spíše odlehlé říční údolí než území Ostravy. Národní přírodní rezervace Polanská niva nabízí meandry, tůně, rybníky i lužní lesy a poznat ji lze po vyznačené okružní stezce.

28. srpna 2026, 07:23

Meandrující Odra, mrtvá ramena, mokřady a lužní lesy vytvářejí v Polanské nivě pozoruhodný přírodní celek. O to zajímavější je jeho poloha: národní přírodní rezervace leží v ostravské části Polanka nad Odrou, tedy přímo na území velkého města. Na ploše 120,7063 hektaru se tu zachoval kus krajiny, v níž má hlavní slovo řeka.

Polanská niva byla podle oficiálních údajů poprvé vyhlášena 12. června 1985. Je součástí Chráněné krajinné oblasti Poodří, která chrání rozsáhlou nivu Odry s lužními lesy, aluviálními loukami, rybničními soustavami, náhony, tůněmi a starými říčními rameny. Poodří je od roku 1993 také mokřadem mezinárodního významu a patří do soustavy Natura 2000.

Krajina, kterou utváří řeka

Největší kouzlo rezervace nespočívá v jediné vyhlídce, ale v celém vodním systému. Odra zde přirozeně mění své koryto, vytváří nové břehy a podílí se na vzniku tůní i mrtvých ramen. Voda se rozlévá do nivy a pomalu se vrací zpět, čímž krajina zadržuje část povodňových vln. To má význam nejen pro rostliny a živočichy, ale také pro Ostravu ležící po proudu.

Přibližně třetinu rezervace pokrývají lužní lesy. Rostou v nich jasany, lípy, duby letní a střemchy, v podrostu se objevuje například brslen evropský. Na jaře se lesní půda zbarvuje květy sněženek a česneku medvědího. Ten je zde chráněný, stejně jako další rostliny, takže jeho trhání není dovoleno. Významnou část území tvoří také Blücherův les, pojmenovaný po někdejším šlechtickém rodu, který vlastnil zdejší pozemky.

Rybníky, tůně a život pod hladinou

Vodní biotopy dělají z Polanské nivy mimořádně cenné území. Největším rybníkem je Velký Váček o rozloze 8,4 hektaru. Podle podkladů ochrany přírody poskytuje zázemí zvláště chráněným vodním rostlinám, obojživelníkům i vodním ptákům. Na zdejších vodních plochách se vyskytují například kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí nebo rdest světlý. Při letnění rybníků, kdy se obnaží jejich dno, se mohou objevit i vzácné druhy rostlin vázané právě na tento krátkodobý biotop.

Rybníky a tůně jsou důležité také pro obojživelníky. V území se uvádí kuňka obecná, skokan zelený, rosnička zelená, vzácněji skokan skřehotavý a čolek velký. V periodicky zaplavovaných lesních tůních žije vzácná žábronožka sněžní. Z ptáků zde hnízdí například potápka malá, chřástal vodní a rákosník velký; podle starších podkladů AOPK byly v Blücherově lese zaznamenány také různé druhy datlovitých ptáků, lejsek bělokrký nebo žluva hajní.

Stezka, která chrání citlivou přírodu

Polanskou nivou nevede trasa, po níž by se návštěvníci mohli volně rozptýlit. Vyznačená stezka vznikla v roce 2019 jako reakce na vysokou návštěvnost. Jejím smyslem je soustředit pohyb lidí na cesty a pěšiny, kde přírodu zatěžují co nejméně. V terénu ji označuje symbol lipového listu na bílém podkladu.

Oficiálně popsaná pěší trasa měří přibližně tři kilometry, je nenáročná a nabízí pohledy na Odru, rybníky, louky i lužní les. Na trase byla podle AOPK vybudována také ptačí pozorovatelna, její aktuální stav a přístupnost je však vhodné ověřit přímo na místě. Volný pohyb mimo značené cesty není dovolen a psi se v rezervaci nemohou pohybovat volně, protože by rušili zvěř a ptáky.

Část stezky po hrázích rybníků bývá kvůli hnízdění vodních ptáků uzavřena od 1. dubna do 30. září. Při návštěvě v září je proto nutné zkontrolovat aktuální režim u Správy CHKO Poodří nebo přímo v terénu.

Výprava se stráží přírody

Možností, jak se s Polanskou nivou seznámit podrobněji, jsou komentované procházky „Vodní život a nezvaní hosté v naší přírodě“. Podle aktuálně zveřejněných informací se mají konat 6. a 27. září 2026 od 9 hodin ve spolupráci se stráží přírody CHKO Poodří. Přibližně čtyřhodinová akce má vlastní okružní trasu dlouhou kolem osmi kilometrů, tedy výrazně delší než oficiální tříkilometrová stezka.

Výklad se zaměřuje na vodní rostliny, obojživelníky, život v rybnících a tůních i na invazní druhy. Účastníci se dozvědí také více o práci strážců a pravidlech pohybu v rezervaci. Pořadatel uvádí sraz u bývalé točny poblíž železničního přejezdu v Polance nad Odrou a doporučuje předchozí rezervaci. Protože termíny spadají do období sezonního omezení na hrázích, je před cestou důležité ověřit, kudy přesně akce povede a zda se podmínky nezměnily. Samostatný vstup do rezervace je možný jen po povolených cestách a s respektem k tomu, že zdejší krajina není městským parkem, ale živým a citlivým územím.

Další objevy v okolí