Nejzajímavější na kostele svatého Martina v Postupicích není jediný nápadný prvek, ale způsob, jakým se na jeho podobě podepsaly různé historické epochy. Při pohledu z návsi upoutá především věž s cibulovitou bání, pozornější návštěvník však může ve stavbě číst mnohem starší příběh. Dochované gotické části presbytáře, pozdně gotický portál ukrytý pod mladší omítkou i barokní přestavba lodi ukazují, že kostel se v průběhu staletí opakovaně měnil.
Nejstarší stopa vede k presbytáři
Kostel stojí na jižní straně náměstí Svatopluka Čecha, uprostřed travnatého prostoru někdejšího hřbitova. Spolu s ohradní zdí a vstupní bránou vytváří výrazný historický areál, který je přirozenou součástí obrazu postupické návsi.
Za nejstarší část stavby je považován presbytář, tedy prostor určený pro hlavní oltář a kněze. Jeho vznik se klade před polovinu 13. století nebo přibližně do jejího středu, přesné datování jednotlivých částí však není ve stručných podkladech zcela jednotné. Jisté je, že právě zde se dochovaly nejvýraznější gotické prvky. Presbytář má dvě pole klenby s kamennými žebry a východní okno si uchovalo gotickou kružbu.
Tyto detaily mohou při běžném pohledu snadno zaniknout. Právě ony ale připomínají, že dnešní kostel nevznikl najednou. Jeho starší konstrukce se staly základem, na který navázaly pozdější přestavby.
Barokní proměna lodi a věže
Výraznou změnu přinesla úprava v roce 1718, uskutečněná za patrona Františka Adama z Trauttmansdorffu. Barokní zásah se týkal především lodi a věže a vtiskl kostelu podobu, kterou v hlavních rysech vnímáme dodnes. Loď je popisována jako dvoulodní a její prostor završuje valená výsečová klenba. Odborné popisy se v přesném označení dispozice mírně liší, shodují se však na spojení obdélné lodi s užším, polygonálně zakončeným kněžištěm.
K severní straně presbytáře přiléhá hranolová věž. U jejího východního průčelí se nachází drobná věžice, další detail, který stavbu odlišuje od běžného venkovského kostela. Věž dosahuje výšky 27 metrů a zakončuje ji cibulovitá báň krytá měděným plechem. Při opravě v roce 1825 přibyla na její vrchol makovice a dvouramenný kříž.
Portál objevený pod omítkou
Jedna z nejzajímavějších kapitol se odehrála až při opravách ve 20. století. Když byla v roce 1971 odstraněna omítka na jižní straně lodi, objevil se pozdně gotický portál se sedlovým obloukem. Je zhotoven z červeného pískovce a dlouhá léta zůstával skrytý pod mladší povrchovou úpravou.
Takový nález není jen ozdobným doplňkem. Dokládá starší stavební fázi kostela a ukazuje, že jeho půdorys i vzhled se v minulosti proměňovaly více, než by napovídal první pohled. Při prohlídce exteriéru proto stojí za to věnovat pozornost nejen věži a oknům, ale také zdivu a jednotlivým architektonickým článkům.
Zvon svatého Víta a putující kříž
Historii kostela doplňuje příběh jeho zvonů. Ve věži dnes zůstal jediný zvon, kterému se lidově říká svatá Kateřina. Dochovaný gotický nápis však jeho zasvěcení spojuje se svatým Vítem. Připomíná tak dobu, kdy zvony nebyly pouze praktickým prostředkem ke svolávání věřících, ale také výraznými svědky místních dějin. Dva starší zvony byly přelity v roce 1799, další byly pro kostel pořízeny roku 1926 u firmy Buřil a Riss z Kuklen u Hradce Králové.
K severní straně věže se váže také misionářský kříž z roku 1752. Původně stál uprostřed náměstí, později byl přemístěn k domu čp. 122 a v roce 1909 se dostal ke kostelní věži. Do roku 1971 zde stál v dřevěné podobě. Jeho proměnlivé umístění připomíná, že kostel nebyl izolovanou stavbou, ale součástí veřejného prostoru a každodenního života obce.
Místo pro zastavení v centru Postupic
Kostel svatého Martina je dnes filiálním kostelem; do 30. června 2009 býval kostelem farním. Zvenčí je přístupný jako volně stojící dominanta návsi a jeho okolí lze spojit s procházkou historickým jádrem Postupic nebo návštěvou okolního zámeckého areálu.
Pravidelný režim prohlídek interiéru nemusí být vždy stejný, proto je vhodné si před návštěvou ověřit aktuální možnosti u místní farnosti či obce. I bez vstupu dovnitř však kostel nabízí dostatek detailů: gotickou kružbu, žebrovou klenbu, stopu po pozdně gotickém portálu, barokní věž a celý areál bývalého hřbitova. Společně vytvářejí působivý obraz místa, kde se dějiny Postupic doslova propsaly do kamene.