Pražské historické centrum není tvořeno jen gotikou, barokem a secesí. Mezi starší zástavbou se nacházejí také výrazné budovy z druhé poloviny 20. století, jejichž osudy dnes dobře ukazují proměnu společenských i architektonických hodnot. Právě jim se bude věnovat komentovaná vycházka v rámci Dne architektury 2026.
Procházka se uskuteční v sobotu 3. října od 13:30 a povede ji architekt Štěpán Beneš z asociace Mapamátky. Výklad bude probíhat v angličtině. Přibližně dvouhodinová trasa nabídne pohled na pražské stavby z let 1960 až 1980 a rozdělí je podle jejich dnešního osudu: některé zůstaly zachované, jiné prošly výraznou proměnou a další už z města zmizely.
Od Kotvy k někdejšímu Transgasu
Sraz je před budovou Právnické fakulty Univerzity Karlovy na náměstí Curieových. Odtud se skupina vydá do centra, kde se mezi hlavní témata zařadí obchodní dům Kotva, hlavní nádraží, Nová budova Národního muzea nebo někdejší komplex Transgas.
Jednou z nejvýraznějších zastávek bude Kotva na náměstí Republiky. Obchodní dům navrhli Věra a Vladimír Machoninovi na přelomu 60. a 70. let. Stavba vznikala v letech 1971 až 1974 a její půdorys vychází z plástvové struktury. Ta umožnila umístit objemnou budovu do citlivého prostoru na hranici Starého a Nového Města, aniž by šlo o běžný pravoúhlý blok.
Kotva je od dubna 2019 nemovitou kulturní památkou. Její přítomnost v historickém centru tak není jen připomínkou obchodního života pozdního socialismu, ale také dokladem toho, že poválečná architektura může být vnímána jako součást dlouhé historie města. Vycházka přitom nemá zůstat pouze u jednotlivých staveb. Zaměří se také na to, jak jejich měřítko, materiály a tvary reagují na okolní prostředí.
Co se podařilo uchovat a co se změnilo
Důležitou otázkou programu bude rozdíl mezi rekonstrukcí, která původní architekturu čitelně zachová, a přestavbou, po níž je někdejší podoba stavby obtížně rozpoznatelná. Jako příklad prvního typu má posloužit hotel Fairmont Golden Prague, dříve známý jako InterContinental. Proti němu bude postavena proměna někdejšího sídla Mezinárodního svazu studentstva, které bylo podle anotace upraveno téměř k nepoznání.
Právě toto srovnání může být pro návštěvníky zajímavější než pouhý výčet architektonických dat. Ukazuje, že rozhodování o poválečných domech není jen otázkou vkusu. Ve hře je jejich technický stav, nové využití, ekonomika rekonstrukce i vztah k historickému městu. Každá úprava přitom ovlivňuje, zda si kolemjdoucí dokáže přečíst původní myšlenku architekta.
Brutalismus jako dědictví, ne jen dobová nálepka
Stavby z období pozdního modernismu bývají spojovány se surovým betonem, strohými formami a monumentálním měřítkem. Pro část veřejnosti jsou stále symbolem někdejšího režimu, jiní v nich vidí hodnotné projevy moderní architektury. Vycházka nabídne prostor pro tuto debatu bez zjednodušení, protože vedle zachovaných objektů připomene i ty, které byly přestavěny nebo zanikly.
Osud někdejšího Transgasu nebo proměny dalších budov zároveň ukazují, jak se po roce 1989 měnil pohled na architekturu druhé poloviny 20. století. To, co bylo ještě nedávno považováno za překážku novému rozvoji, může dnes získávat památkovou či odbornou hodnotu. Praha se tak během procházky představí jako město mnoha vrstev, v němž se historické centrum neustále vyrovnává s vlastní nedávnou minulostí.
Praktické informace
Začátek je naplánován na sobotu 3. října 2026 ve 13:30 před Právnickou fakultou Univerzity Karlovy na adrese náměstí Curieových 901/7 v Praze 1. Trasa vede veřejným prostorem centra a počítá s chůzí mezi jednotlivými zastávkami.
Akce je určena také zahraničním návštěvníkům, protože se koná v angličtině. Oficiální program ji označuje jako English friendly a uvádí povinnou rezervaci. Vstupné se může pohybovat v rozmezí od nuly do 200 korun, aktuální cenu i dostupnost míst je proto vhodné před návštěvou ověřit v rezervačním systému nebo u pořadatele. Přesné pořadí zastávek a případné změny trasy se mohou do konání programu ještě upřesnit.