Jen málokde se kubismus propsal do každodenního města tak výrazně jako v Praze. Nezůstal pouze u obrazů a soch, ale proměnil fasády, okna, nábytek, interiéry i drobné detaily staveb. Právě tuto méně obvyklou podobu české metropole představí komentovaná vycházka Po stopách kubismu v Praze, která ve středu 14. října 2026 povede od Výtoně přes Rašínovo nábřeží a pod Vyšehradem až k Domu U Černé Matky Boží.
Začátek u Výtoně a pod vyšehradskými skalami
Sraz účastníků je naplánován na 17:00 na chodníku naproti tramvajové zastávce Výtoň ve směru do centra. Přibližně hodinu a půl dlouhá trasa nabídne pohled na oblast, kde se kubistická architektura soustřeďuje mimořádně výrazně. Pod vyšehradskými skalami a v okolí Libušiny a Neklanovy ulice lze sledovat, jak se avantgardní výtvarný směr přizpůsobil běžné městské zástavbě.
Průvodkyní má být Soňa Procházková. Smyslem vycházky přitom není jen ukázat několik pozoruhodných domů, ale také vysvětlit, proč se kubismus v českém prostředí uplatnil v architektuře, interiéru a užitém umění tak silně. Ostré linie, krystalické tvary a geometrické členění zde nejsou samoúčelnou dekorací. Stávají se způsobem, jak navrhnout celý prostor – od domu až po jeho vybavení.
Chocholova vila jako kubistický celek
Jednou z nejvýraznějších zastávek v podvyšehradské čtvrti je Kovařovicova vila v Libušině ulici. Josef Chochol ji navrhl pro konkrétní místo a v letech 1912 až 1913 pojal kubisticky nejen samotnou stavbu. Stejnému výtvarnému principu podřídil také interiér, zahradu, oplocení i venkovní schodiště.
Právě tady je dobře patrné, že kubismus nebyl pouze efektním vzhledem fasády. Jeho geometrie prostupuje celým obytným prostředím a vytváří jednotný celek. Vila je soukromá, takže ji není možné běžně navštívit uvnitř. Z veřejného prostoru však lze ocenit její kompozici i vztah k okolní ulici, což z ní činí jednu z nejzajímavějších zastávek celé vycházky.
Od obytných domů k obchodnímu domu
Pražská kubistická architektura se neomezovala na bydlení. Dokládá to také Dům U Černé Matky Boží na Ovocném trhu, který je cílem vycházky. Stavbu podle návrhu Josefa Gočára nechal v letech 1911 až 1912 vybudovat obchodník František Josef Herbst. Dům bývá označován za první pražskou kubistickou stavbu a zároveň za mimořádně odvážné spojení moderního tvarosloví s historickým centrem.
Kubistické prvky jsou viditelné na portálu, vikýřích, kovaných mřížích i na zábradlí schodiště. Název domu připomíná sochu Černé Matky Boží ze 17. století, která byla přenesena z původní zástavby a umístěna na severovýchodní nároží novostavby. Moderní dům tak nezapírá své místo v historickém městě, ale vstupuje s ním do vědomého dialogu.
Kavárna i muzeum českého kubismu
Dům původně fungoval jako obchodní dům, avšak jeho první obchodní využití skončilo už v roce 1922. Později byl upraven na kanceláře a v letech 1993 až 1994 prošel celkovou rekonstrukcí podle projektu Karla Pragera. Dnes je známý také díky kavárně Grand Café Orient, která se do budovy vrátila v roce 2002.
V objektu na adrese Ovocný trh 19 sídlí pobočka Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Stálá expozice Český kubismus ve druhém a třetím patře ukazuje, že tento styl zasáhl mnohem širší oblast než architekturu. Prohlídku lze proto pojmout jako přirozené pokračování vycházky: po domech a ulicích následují interiéry, nábytek a další užité umění.
Praktické informace k vycházce
Vstupné se podle pořadatele pohybuje mezi 200 a 250 korunami. Nákup na místě je možný pouze v případě volné kapacity, proto je vhodné ověřit aktuální podmínky předem. Pořadatel může při malém zájmu program zrušit a přihlášené účastníky o tom informovat.
Konání, čas i cena se vzhledem k budoucímu termínu mohou změnit. Kdo bude chtít v poznávání kubismu pokračovat, může po skončení zamířit do muzejní expozice v Domě U Černé Matky Boží; její aktuální otevírací dobu a podmínky návštěvy je dobré předem ověřit.