Hrad Pravda patří k místům, která si své tajemství zachovala i po staletích. Zřícenina stojí v lesích Džbánské vrchoviny na výrazném opukovém ostrohu. Přestože se k ní nejčastěji chodí z Domoušic, administrativně leží v obci Pnětluky, v katastrálním území Konětopy u Pnětluk. Výlet sem láká nejen na pozůstatky hradu, ale také na neobvyklou skalní galerii v nedalekém Kamenném úvozu.
Hrad, jehož začátky zůstávají v mlze
O původu Pravdy se dodnes nedá mluvit s úplnou jistotou. Nejstarší zpráva, kterou uvádí Národní památkový ústav, pochází z roku 1380. Podoba, kterou dnes v terénu čteme, však vznikala především během 15. století. Obec Pnětluky ji spojuje zejména se stavební činností Kolovratů ve druhé polovině tohoto století. Přesné datum založení ani jistý zakladatel tedy nejsou spolehlivě doloženi.
Jasnější je pozdější majetkový vývoj. Roku 1523 byla Pravda prodána Děpoltovi z Lobkovic a Lobkovicové ji drželi až do roku 1681. Později se hrad stal součástí dalších panství a roku 1802 přešel spolu s citolibským panstvím ke Schwarzenbergům. Jeho vojenský i obytný význam ale mezitím zřejmě vyprchal. Ve druhé polovině 16. století už nebyl obýván a v roce 1593 se uvádí jako pustý.
Co z hradu uvidíte dnes
Areál má přibližně trojúhelníkový půdorys. Nejvýraznějším prvkem je šíjový příkop vytesaný ve skále, který odděloval hradní ostroh od okolního terénu. Dochovala se téměř celá část obvodové hradby, zdivo vstupní brány, zbytky paláce a další objekt u východní hradby. Na severní straně jsou patrné valy se dvěma nasypanými dělovými baštami, připomínajícími dobu, kdy se obranné stavitelství přizpůsobovalo palným zbraním.
Opuka je ovšem měkký kámen a povětrnost jí neprospívá. Část konstrukcí proto od 19. století zanikla nebo byla poškozena. Pravda je kulturní památkou od roku 1958 a zároveň významnou archeologickou lokalitou. Na místě se uskutečnily povrchové i vizuální průzkumy, archeologické sondy a také stavebněhistorický průzkum. Přesto zůstává poznání vývoje hradu neúplné. Při návštěvě je nutné počítat s nerovným terénem, příkopem a rozpadajícím se zdivem.
Od pustého sídla k symbolu Pravdy
Jak hrad chátral, měnil se jeho význam. Od konce 18. století začali na zříceninu mířit výletníci a v 19. století se zde konala politická a společenská shromáždění, lidové veselice i ochotnická představení. Samotný název Pravda tehdy získal v době českého národního obrození silný symbolický náboj. Z někdejšího šlechtického sídla se tak stalo místo setkávání a výletní cíl.
Dnes je hrad volně přístupný, bez běžné pokladny a pravidelných prohlídek. O drobnou údržbu a stabilizaci se podle obecních informací starají dobrovolníci pod patronací muzea v Lounech. Aktuální stav cest a zdiva se ale může měnit, proto je rozumné před cestou ověřit podmínky u obce nebo v turistických mapách.
Kamenný úvoz jako lesní galerie
Nejzajímavější pokračování výletu nabízí Kamenný úvoz, vzdálený přibližně 700 metrů. Z hradu k němu vede modrá značka a naučná stezka. Lesní cesta prochází mezi pískovcovými skalami a balvany, do nichž někdo vytesal obličeje, masky a figurální motivy. Výsledkem je zvláštní galerie pod širým nebem, která působí trochu pohádkově, trochu znepokojivě.
Také tady však stojí za to oddělit doložené skutečnosti od místního vyprávění. Historik Bohumír Roedl klade vznik reliéfů na konec 19. a začátek 20. století, zatímco podle pamětníků je v 60. letech 20. století vytvořili studenti hořické sochařské školy. Žádná z těchto verzí není v podkladech potvrzena jako definitivní. Úvozem se vyplatí projít v obou směrech, protože některé motivy lze při jediném průchodu snadno přehlédnout.
Čertův kámen a praktické tipy
Okružní trasa spojující Pravdu, Kamenný úvoz a Čertův kámen měří přibližně pět kilometrů. Čertův kámen je opracovaný balvan v lese a váže se k němu pověst o čertovi, který jím chtěl zasypat jedinou studnu v Pnětlukách. Když však zakokrhal kohout, kámen upustil. Jde samozřejmě o lidové podání, nikoli o historické vysvětlení původu balvanu.
Nejčastějšími výchozími místy jsou Domoušice a Pnětluky. Z Domoušic vede k hradu červená značka, z Pnětluk zelená trasa a další značení pokračuje směrem ke Konětopům. Lesní cesta se stoupáním vyžaduje pevnou obuv; výlet není vhodný pro vozíčkáře a na trase podle dostupných informací není občerstvení. Kdo si chce pobyt v Džbánu prodloužit, může výlet spojit s návštěvou Kounovských kamenných řad, zříceniny hradu Džbán nebo měst Louny a Žatec.